Vražedný talent (2021)

Říká si co by si počala prima, nebo konkrétně prima love, kdyby dostali už konečně cenzuru na slovo vražedný, který používaj do doslova každýho druhýho názvu svejch béčkovejch detektivek. Člověk by si řek, že pořídit si slovník synonym snad nebude takovej problém. Ovšem tady evidentně platí jednoduchá poučka, když nevíš jak tu slátaninu o ničem pojmenovat, tak tam dej slovo vražedný a problém je vyřešenej - a tak tu máme vražedný talent, kde tentokrát ještě pro jistotu nesedí ani ten talent, jelikož to, že hlavní hrdinka umí párkrát drnknout na piáno, nebo umí slušně francouzsky, aby mohla odjet na stáž do Francie asi není ten druh Mozartovského talentu, aby to vykompenzovalo fakt, že onen talent oběti tu jaksi absentuje. Čeho tu máme ale víc než by kdokoli chtěl a svou četností a intenzitou se to vyrovná jen srovnáním s koncerty Ariany Grande, tak je naprostá a naprosto odzbrojující upištěnost a hlavně uřvanost snad jakékoli repliky v tomhle filmu, jenž hraničí až se sebepoškozováním v podobě toho, že se na to díváte. Film jinak prakticky o prdu a možná ani o něm ne. Dvě né příliš chytré ženy tu chodí od jednoho k druhému a s každou zastávkou vypínají své mozkové ústrojí, přičemž jedna z nich je očividně neurotická nevyrovnaná pubertačka a bff té oběti, přičemž není samozřejmě ale jako vůbec podezřelá, i přesto, že je doslova jediná podezřelá postava v tom filmu, a pak je tu traumatizovaná mamina, která očividně musela celý život řešit jen to jaký odstín bot se bude hodit k minišatům, jelikož když má cokoli řešit, tak se tváří ještě vyjukaněji než srnka v záři reflektorů. Jedna velká bída korunovaná skutečně nervy a uši drásajícím dabingem a totálně zmatlaným příběhem, který by se dal říct jednou větou  a mít tak do deseti minut stopáže. Dvojkové filmy na oddechnutí jsou jedna věc, ale tohle už není ani to béčko, tady už vám došla i ta abeceda.(15.12.2025)

Označiť tento film, že je „na základe skutočnej udalosti“ je ešte väčšou dezinformáciou ako motto „vakcína je sloboda“. Všetko na tomto filme je nepravdepodobné. Vraždu vyšetruje zošuverený pochôdzkár s aprobáciou na parkové pokuty. Na čo detektíva, stačí brigádnik s dopravného inšpektorátu, čo si všetko šikovne zapíše do notíska. Reakcia matky obete je tiež nepravdepodobná. Tebe zomrie dcéra, ale kľudne si chodíš na jogu, trochu sem tam hodíš slzu, ale ihneď si osvojíš jej kamošku za novú dcéru. Ešte jej aj bez problémov ponúkneš, či nechce 50 000 dolárov, že tebe netreba. No a samotná páchateľka je známa od prvej sekundy, čo otvorí ústa. Nie, že by tvorcovia nechceli diváka prekvapiť, ale jej repliky a konanie sú tak do oči bijúce, že je okamžite jasné, kto sa všetkým stojí. Navyše jej konanie je takisto nepravdepodobné. Kde by narušená šestnástka dokázala naplánovať takú sériu zločinov, zahladiť stopy, všetko narafičiť tak, že sa na to tak dlho nepríde? Hlavne, že si všetko natáčala na mobil, aby ju mohli ľahko usvedčiť. Film obsahuje aj scény, pri ktorých človek vytriešti oči, to si robia srandu? Dve osoby idú prekutať dom, v ktorom majiteľ spí. On sa zobudí, oni sa skrčia pri kredenci a on síce stojí od nich na dva metre, predsa si ich nevšimne. Ešte dobre, že sa ich nespýtal, či mu neurobia kávu. Najlepší bol však záver. Páchateľka bojuje pri presklených dverách, za ktorými stojí horda policajtov. A ona ich nevidí, lebo až keď otvorí tie priehľadné dvere tak sa zháči, že tam sú fízli. To je už ťažký zápal očného nervu, keď nevidíš ani cez sklo.(28.03.2022)

Riadna trapošina. Vraha odhalite pri prvej navsteve mami u surfera. Jej kamaratka sa ksychti tak okato ze musi byt hned kazdemu jasne odkial fuka vietor.(17.12.2025)

kamaratka zabila kamaratku, aby sa dostala k mame :((07.06.2024)