Vražední ptáci (1987)

Človek čaká zabijáckych vtákov (už už som to chcel začať porovnávať s Hitchockovými Vtákmi) a namiesto toho tu "strašia" zombíci. Bez ohľadu na to, že postavy sú nesympatické, a viacmenej sa len čaká na to, kedy budú rad radom odchádzať, v istých chvíľach to nemá zlú atmosféru. Až sa celkom čudujem tunajšiemu až tak nízkemu hodnoteniu. Áno, obsahuje množstvo logických nezmyslov, lacné spracovanie, fušerské efekty či plochý scenár, ale tiež aj žiadne nahotinky, čo je pre D'Amata netypické. Film je síce obsadený americkými mladíkmi, z ktorých vytŕča Robert Vaughn, inak ide o typickú taliansku fušerinu, ktorú vidno takmer na všetkom.

Snímek by se klidně mohl jmenovat Dům, ve kterém straší. Ptáci se zde jen mihnou, v úvodu jeden z dravců vyrve Fredu Brownovi oko. Pak se vše točí okolo zkoumání ptáků a dravci se vracejí až v závěru. Typický představitel italského mysteriózního hororu má pomalé zombie, co svoji oběť vždy doženou, a pěkné vraždy, kdy vede několikeré podříznutí a utržení hlavy (scéna v autě je jedna z nejlepších). Jeden by nevěřil, jak je takový generátor efektivní vraždící stroj. Nejenom že vám utrhne prsty, ale i hlavu. Působivá je snová scéna s jednou z dívek, která je ukřižovaná na zdi. Jako u podobných filmů není děj nijak překotný, po většinu času zkoumají studenti opuštěný dům v džungli, jenž ukrývá hrůzné tajemství. Výborná je hudba, která neustále vytváří napětí. Skvělý obraz je u Italů samozřejmostí. Po letech tomuhle příjemně halucinogennímu snímku jednu hvězdu přidávám. Ocení žánroví fanoušci.

Pornoguru D´Amato se pochlapil, tohle je vyjímečně oproštěno od nelogismů a logických lapsů, a i laciné nahoty tady chlapec šetřil. Pomo měl asi slabší chvilku, protože nic pohoršujícího, nechutného, zde není, pokud člověk je zvyklý na osmdesátkovou brutalitu italské kinematografie. Zcela neznámí mlaďoši byli v pohodě, holky to zahrály fajn, věřil jsem jim každý záchvěv strachu, násilí bylo decentně dávkované, ve druhé půli i s příjemně skličující atmosférou.  Jenom ten název – „Killing Birds“ je nesmyslný, ale takhle prostě Taloši v 80.letech prodávali svoje filmy, no.

Pokiaľ ešte nemáte napozerané neprekonateľné klasiky italo hororu od Argenta, Fulciho, Soaviho atď. ruky preč.
Killing Birds občas pripomenú Beyond, v jednej scéne dokonca Anthropophagousa, ale ich úrovne samozrejme nedosahujú.
Ale ak ich berieme ako samostatný produkt late 80s talianskeho hororu, silne ovplyvneného americkou školou a so skromnejšími ambíciami aj rozpočtom, patrí film k tým lepším. Dej je taký zašmudlaný, povedzme, že často "sureálny"(aj keď vo veľmi light podobe významu), a chodenie po dome by som určite skrátil, ale inak sa film hýbe určite rýchlejšie ako taký Zombie 4, prehrieva ho 80s "poppy" atmosféra, gore efekty, aj keď nie špička, a nie v nejakom závratnom množstve, sú solídne a fanúšikov béčkových záležitostí by film mal potešit. A prostredie Luisiany plus herečky, známe aj z iných italo hororov, potešia. Tri a pol hviezdičky.

Nevím, jestli to ví málo, či hodně lidí, ale tohle bylo pokračování filmové řady "Zombi". Tohle měla být pětka. Takhle: Děj je strašně ubohý, nepropracovaný a není v něm žádná snaha. Proto jsem za něj jednu hvězdičku ubral. Ovšem všechno ostatní me opět pobavilo, uchvátilo a příjemně překvapilo. Mluvím o makeupu, kostýmech, hercích, atmosféře, prostředí a nápadu. To vše zahrnují ty čtyři hvězdičky pro tento film.