Vlkodlak: zabijácký virus (2013)

Film, který by i se slušným rozpočtem mohl být vynikající, ale s laciným nádechem, průměrnými hereckými výkony, nízkorozpočtovými speciálními efekty a scénářem plným děr se nakonec stává mírně zábavným filmem pro nudu a nic víc. Spousta úmrtí, trochu krve a spousta akce – to je to nejlepší, co film nabízí – ale pak se setkáte s absurdními scénami, několika bláznivými momenty a spoustou klišé postav.

Další odpad od produkční společnosti Asylum. Mezi všemi těmi crocosaury, létajícími megažraloky, varany a krakaticemi, se snesou i vlkodlaci. Námět je obehraný, vše je přehnané, vlkodlaků musí být celé stádo a stále přibývají. Naštěstí vlkodlaci nešplhají po mrakodrapech jako King Kong a nezastavují vlaky metra a nadzemky jako Godzilla. Překvapuje mě také účast poměrně renomovaných herců a tak jenom jejich průměrné výkony mi zabránily dát obvyklou jedničku.

Každý, kto sa rozhodne si pozrieť titul "Vlkodlak: zabijácky vírus" (Battledogs), by si mal byť vedomí toho, že sa jedná o béčkový nízkorozpočtový televízny snímok z produkcie americkej brakovej filmovej spoločnosti The Asylum. Režíroval ho Alexander Yellen, ktorého väčšina filmových výtvorov je na tejto databáze v odpadových farbách. Takže nemajte pred zhliadnutím tohto horroru žiadne prehnane vysoké nároky. Keď sa na to patrične pripravíte, vypnene logické myslenie a kritické hodnotenie technického spracovania, povznesiete sa nad mizerné digitálne efekty, chabé herecké výkony a kostrbatý scenár, tak je možnosť, že sa pri tom trocha aj pobavíte. Ja som vedel do čoho idem a asi hlavne preto som nebol z toho nijak zvlášť pohoršený či sklamaný. Je to typický The Asylum produkt. *

Asylumáci tu pozbierali pekný zástup hereckých vyslúžilcov ( Hudson, Duke, Studi, Sheffer atď. ) a možno povedať, že ide o ich asi najhviezdnejší projekt. Hviezda to však nieje. Je to blbovina, ktorej trikový dizajnéri nepotrebovali namáhať mozgové bunky ( a to isté nerobil ani scenárista ) a jednoducho okopíroval vzhľad vlkolakov z filmu AMERICKÝ VLKOLAK V LONDÝNE, samozrejme ale do digitálnej formy. Je to ale zábavné, vždy sa tam niečo deje a režijne je to zvládnuté dostatočne. A pozerať sa na Arianu Richards dvadsať rokov po JURSKOM PARKU, bolo príjemné.

Nachytala jsem se na hodnocení TV-programu, že je to na Asylum dobré a má to pár chytrých nápadů. No a nic, jako vždy, jak jinak. Debilní krávovina s ujetou logikou, děsiví panáci místo herců, kulisy snad malované, pejsci - asi to jediné, za co se trochu zaplatilo., děj nereprodukovatelný. K nekoukání.