Velký Bill (1936)

Divoký západ roku 1865, zavraždění Abrahama Lincolna, dobrodružství, bitvy a vztahy mezi jeho neohroženými hrdiny Wild Bill Hickockem, Calamity Jane a Buffalo Billem. Předchůdce moderních blockbusterů v podobě výpravného epického westernu volně založeného na skutečných postavách. Film je plný akce, velkých bitev, amerických lesů a stepí, pronásledování a skrývání se před zákonem, napjatých i přátelských vztahů, strachu a pokeru. Hravá kamera nenechává snímek nacpaný dějem stát, dokáže zachytit i ty nejmenší pohyby ve tvářích při scénách s napínavým tichem. Skvěle napsaný drsný, city skrývající a respekt budící hlavní hrdina projde zajímavým vývojem. Četné záběry na ruce postav a další detaily dodají na umělecké hloubce stejně jako úžasné kostýmy. Snímek působí velmi moderně, nádherně vypadá, je výpravný, ani vteřinu se nenudíte. Jeden z nejlepších westernů, u kterého se vám spíše zdá, že se díváte na dobrodružný velkofilm.

Nádherný film! Scénka, kde indiáni priviazali Garyho nad jamu plnú ohňa..., tak to aj ja som sa potil za počítačom :) Potešila aj krásna Calamity, ktorú by som ale nechcel stretnúť na ulici, ani v bare s jej bičom. Určite by som od nej dostal :) Píšem ešte raz, nádherne natočený veľkofilm v hlavnej úlohe so skvelým G. Cooperom, režisér Cecil to vždy vedel! Záver bol skvelý, ale zároveň aj smutný...

Western, ve kterém se toho uděje hodně, sejdou se spolu mraky historických postav, ale přesto drží pohromadě. Vyprávění o legendě Divokého západu je místy kruté a místy laškovné. Láska Billa Hickoka s Calamity Jane, která se prolíná celým příběhem, je břitká a zraňujícím způsobem pichlavá - už jen, jak si on vždy ostentativně otře rty, když ho políbí. Indiáni jsou ve filmu zobrazeni jako skutečně nebezpeční protivníci, žádný kanónenfutr, který se dá zabít jednou špatně mířenou ranou, ale hrdý národ, který má své důvody a tentokrát už nechce mít s bělochy slitování. Když indiáni zajmou Billa a Jane, je to nejdřív překvapivě upřímná konverzačka, kde si jako dva staří parťáci vzájemně dodávají kuráž i vtipnými průpovídkami. Jak ale indiáni přitvrdí a začne skutečný výslech, přestává všechna sranda a z filmu čiší až hrůzná atmosféra. _____ Neskutečně silné jsou i chvíle, kdy indiánská přesila dobývá nepočetný hlouček vojáků. V obklíčení někteří z nich propadnou zoufalství a někteří se ze strachu dostanou až na hranici šílenství. Moment, kdy zahraje vojenská trubka, zatímco trubač leží uprostřed zbylých vojáků mrtvý, zamrazí. ____ KOUSEK DĚJE - Snímek připravuje diváka na závěr pečlivě a dlouho, takže asi každému už dávno před posledními scénami dojde, jak to skončí. Přesto – škoda. Tenhle Bill Hickok byl frajer a žádný vražedný maniak. Do nového světa se už ale asi ani tak nehodil. /7. 7. 15./

Veľkolepý DeMille,ktorý vedel presne,čo chcem.Obsadenie je excelentné,Jean Arthur je hriešne sexy,najmä v kožených nohaviciach,mám pre ňu už dlho slabosť,vždy ma obmäkčí,a ja neviem,čo mám robiť,jej postava Calamity Jane sa ocitá väčšinou v ohrození života,nestráca odvahu a koná duchaprítomne,aby zachránila situáciu,dvaja starí priatelia Bill a Hickok si budú kryť chrbáty,ale Buffalo už nestihne kryť ten Billov,ktorý skončí tak,ako v úvode Abe Lincoln,ktorý mal vízie...
Predaj zbraní z občianskej vojny indiánom skomplikuje všetkým životy,aj generálovi Custerovi.
Strhne s bitka medzi indiánmi a vojakmi na čele s Billom a Hickokom,pričom ten hlavný vinník,ktorý predával zbrane,t.j slizký John Lattimer bude na slove s Hickokom,ktorý mu prevŕta telo guľkou.
Bill Hickok miloval hazard a osudný,posledný poker,partička sa mu stala osudná...
Zomelie sa tu toho požehnane,od konfrontácie s Čejenmi,bitka,kedy zomrú mnohí,lebo Calamity Jane vyzradila jedno tajomstvo pod nátlakom smrti,a tak Buffalo Bill sa vrhá do nebezpečenstva,o ktorom nemá zdania,v intenzívnej atmosfére s perfektným pištoľníkom Gary Cooperom,ktorý sa preto zrejme narodil,dlháň,ktorého filmografia je pestrá.Obdivujem DeMillove filmy,ktoré ma vždy s prehľadom strhnú na svoju stranu a nezostáva mi nič iné,ako sa hĺbkovo ponoriť do neuveriteľne pôžitkársky sprostredkovanej filmovej básne,ktorá ma neprestáva fascinovať.

Veruze tak! Som mylovnik starych filmov 20. a 30. rokov - a neskorsich dekad samozrejme tiez. Tuna priniesol reziser Cecile B. De Mille dalsi kvalitny western z 30. rokov o putovani bielych osadnikov na Zapad, na uzemie indianske. A potom sa na zaklade usadzovania tychto bielych osadnikov zacinaju problemy s Indianmi - logicky, bieli farmari im zabrali podu bez skrupul a bez indianskeho povolenia. Bieli farmari nie su tentokrat vykresleni v klasickej podobe - ako ti, co priniesli Indianom skazu, kiahne, alkohol a hromadne strielanie bizonov, ale su vykresleni v ich ludskej podobe, co kvitujem. Aby vsak divak nezabudol, ze pozera western, uzije si okrem vyborneho Gary Coopera /Mr. Deeds goes to Town/ aj kvalitne prestrelky, ktore su dotvorene vybornymi dialogmi. Takze dalsi krasny western starej ery 30. rokov, na ktory nesmie filmuznaly divak zabudnut. 92 %