Večeře s Beatriz (2017)

Takhle blbou roli dostala Salma Hayek snad za trest. Jako kdyby nestačilo, že ta její postava je úplně divná a navíc krajně nesympatická, ale aby toho nebylo málo, tak má navíc účes jako debil. Proti ní pak působí bezohlednej boháč, kterej pro zábavu jezdí na safari střílet nosorožce, jako největší sympaťák pod Sluncem. Jinak John Lithgow si ty role záporáků vždycky vychutnává a hraje je tak skvěle, že mu člověk prostě musí fandit. A je jedno, jestli se zrovna hádá o ochraně přírody se Salmou Hayek u večeře, nebo se nahání po horách se Sylvesterem Stallonem. V závěru jsem si řikal, že dám 3 hvězdy hlavně teda za Johna Lithgowa, ale za ten podivnej (ne)konec, kterej jsem absolutně nepochopil, je hvězda dolů. A jestli tohle byla komedie, tak jsem asi viděl jinej film. Vtipný mi tam přišlo snad akorát to, když hlavní postava jede autem, což jí jako nevadí, že její auto hulí z vejfuku, ale zároveň z toho auta nešťastně sleduje kouřící komíny. Škoda, že toho Golfa neměla v tédéíčku. Pak by to možná komedie aspoň trochu byla.

Citlivý film, který se jako jeden z mála zastavuje a dumá nad problémy dnešní doby, sleduje situace, které se pro lidi staly přijatelné - lidští predátoři jsou dál predátory, komíny kouří, bohatí lidé se přiblble smějí, a je to vlastně už normální, narozdíl od jiných věcí, které nám zase přijdou hrozné. Mike White tne do živého, to živé, co je tak hodně povědomé. A je dobře, že se pomocí větších produkcí aspoň někdo na poli filmového průmyslu zamýšlí nad lidma i v hlubších vrstvách. Tady ale jenom posmutněle poukazuje na stav "tam těch" lidí, kteří převálcovávají ty, kteří naopak zase léčí. Celá situace dvou polarit během jedné večeře, dvou silných energií, které se střetnou, je dobře rozehrána, ale v klíčových momentech bere moc zkratky, aby se jednoduše sdělilo, kdo je jaký. Taková situace, takový střet vyžaduje nadhled a opatrně zvolená slova. Když jsou takhle ledabyle vyhrknutá, berou podstatnost a uvěřitelnost zprávy celého filmu. Podle životního vnímání Beatriz by tenhle střet u večeře mohl znamenat započínající dialog. Takhle to na konci vyznívá jako vzdání se tomu všemu, podlehnutí. Ona, jako nejdříve vyrovnaná hluboce lidská bytost na konci vypadá jako někdo, kdo prohrál v celoživotním boji. Boji, který se mi zdá spíš jako pragmatický. A i když to takovému člověku může lámat srdce, neznamená to konec, obzvlášť když ji čeká reinkarnace, ne? Jemný spirituální pocit, který filmem prostupuje je nakonec pryč, je tam jen ta smutná prohra. Tak silné vnímání by mohlo vést k nahlédnutí na nás, na lidi, ne na "tamty zlé", co neustále přinášejí svět do nerovnováhy, a na ty na druhé straně stojící léčitele, ty, co pomáhají, kteří se furt vlastně tak tak snaží misky vah vrátit do rovnováhy, ale pořád prohrávají. To bych řekl, že takhle to nikam nevede. Jedni pořád zůstanou zákeřní ve své bublině, a druzí se asi utrápí k smrti... K čemu to vlastně?

Setkání latino Beatriz (Salma Hayek), masérky, alternativní terapeutky a vlastně sociálně služebné s třemi páry arogantních bohatých a pyšných amerických párů vede nejen ke slovní kontroverzi ale i akci msty za potlačované rozhořčení, závěr je alternativní, nabízí dva scénáře, které se oba divákovi nabídnou.Myslím ale, že moc se bavit nebudete, rozhodně jsem se neřehtala, pořád jsem se jenom ptala, jestli je Beatriz tak zraněná, opilá nebo hloupoučká.

Já tedy (asi jako jedna z mála komentujících tady) si dovoluji říct, že pointu jsem pochopila a právě díky ní nechápu až tak nízké hodnocení filmu, je totiž velmi silná, stejně jako zakončení filmu. Dobří lidé umírají, špatní se smějí. Přesto si myslím, že to mohlo být zpracované o dost líp a konec byl přehnaný (zas tak vyhrocené to nebylo aby to skončilo její sebevraždou). I když vím, co tím chtěl autor říci..Zajímavé komentáře:Khalesi, whack.

Aký je to pocit, keď si uvedomíte, že ľudia okolo vás – neznámi, ale aj tí, o ktorých ste si mysleli, že ich poznáte a máte ich radi – sú v hĺbke presne také existencie, ktoré neznesiete. Nie kvôli nejakému bloku, ktoré by vytváralo vo vašej hlave vaše ego, ale kvôli vedomosti, že tieto existencie, ich bezduchý pôžitkársky životný štýl, ovplyvňujú a ničia životy a planétu. Aký je to pocit, keď sa cítite tak sám v mase, s vedomosťou, že na tejto osamelosti nemáte vinu vy. Prečo je to tak, že tí dobrí odchádzajú a tí, čo by ani nemali existovať, sa smejú?