Universal Language (2024)

Matthew Rankin má velmi svébytný "barvičkový" filmový styl a nečekané nápady parodovat něco, co by mě v životě nenapadlo. Nevím, jestli jsem to ke štěstí potřeboval, ale tady jsem měl občas pocit, že se rozhodl zčásti natočit kanadskou parodii na kinematografii Blízkého východu, obzvlášť Íránu. Vidíme mj. komickou variaci klasické školní scény i následných dětských potulek ve stylu íránských dětských filmů typuKde je dům mého přítele?, motiv snahy dosažení zapadnuté bankovky odkazuje naBílý balónek, napodobuje se tu působivě realistický styl íránských a tureckých artových dramat, přičemž až překvapivě dost záběrů ve velkých statických celcích z exteriérů kolem školy kopírujeUnavenou naději. Do toho časem s jedním výrazem i nakráčí samotný rejža Rankin, jak to dělá ve svých filmech palestínský režisér Elia Suleiman (inspirovaný Tatim alias Hulotem). Čímž mě ale, v tom posledním případě, nepotěšil ani náhodou, neboť fakt nemám rád, když protagonista před kamerou předstírá humor tím, že účinkuje s jedním neměnným, nezúčastněným výrazem a snaží se mezi řádky tvářit, jaká je tohle velká herecká „kreativita“. Z čehož mi vychází, že je Rankin určitě zajímavější jako režisér, než herec, byť se muUniverzální jazyknevyrovnaně rozpadal. Pár vtipných hrátek s filmovou řečí pobavilo, obzvlášť jedno hodně absurdní pojetí střídání záběrů a protizáběrů během dialogu dvou postav. A jako příznivce íránských filmů mě bavila i představa přemístění íránského venkova do kanadského města, s absurdními střety íránského vesnického lidu se silnicemi přeplněnými auty, městským konzumem včetně rychlých jídel a reklam všeho druhu (od billboardů až po televizi) i dalšími moderními atrakcemi. Ale výsledek pro mě, navzdory sérii výborných jednotlivostí, nápadů a snaze natočit kanadský film v perzštině, zůstal napůl cesty.[65%]

Absurdní, smutně humorná komedie o Íráncích v Kanadě, sestávající ze tří epizod. Ta první je o dětech snažících se vykopat bankovku zamrzlou v ledu, ve druhé jde průvodce sněhem podél opuštěných obchodů s rozčilenou skupinou turistů a ve třetí sám režisér se snaží získat spojení se svým rodným městem, opouští místo úředníka se přijíždí z Montrealu do Winnipegu za svou matkou, kterou nalézá již mrtvou. Film je mluven farsi. (70%)(13.04.2025)

Roy Andersson v alternativní zíránizované Kanadě. Jestli tohle bude nominováno, sním celého krocana. (Film jsem sehnal na obskurním íránském webu, kde jsem musel při registraci vyplňovat CAPTCHA s arabskými číslicemi (ne našimi arabskými číslicemi, ale arabskými arabskými číslicemi) a za tu námahu to nestálo).(03.12.2024)