Třesky plesky (1972)
Sledovat Třesky plesky online
Přehrávač zatím není dostupný.
O filmu Třesky plesky
Film Vasilije Šukšina Třesky plesky nelze snadno žánrově zařadit. Není čistou komedií, ale filmem s výraznými filozofickými podtexty, v nichž zaznívá věčné šukšinovské téma : úvaha o významu a postavení venkovského člověka v současné sovětské společnosti. Sibiřan Ivan Rastorgujev má možnost během své cesty do lázní konfrontovat sebe samého s lidmi nejrůznějších povolání, které pozná ve vlaku a v Moskvě, kde přijme se svou ženou pohostinství v domácnosti starého profesora. Šukšin přivádí na filmové plátno řadu Ivanových protihráčů výrazných typů a osobností, reprezentujících určitě životní názory a postoje. V konfrontaci s nimi Ivan dospěje k vědomí, že tam, kde žije, je na svém místě a že není těm druhým co závidět. Není o nic horší ani lepší, důležité je, že má svou životní jistotu. Jako v předchozích filmech se tui ke slovu dostává velké Šukšinovo umění dialogu. Vtipná jadrná řeč hrdinů je nejen vynikajícím prostředkem charakterizačním, ale i dalším zdrojem humoru. Šukšinovi herecky sekunduje jeho manželka Lidija Fedosejevová v roli Ňury a typově výstižné je i obsazení dalších rolí. Silnou stránkou filmu je jeho realismus a zvládnutí pasáží, natočených se neherci. Lidija Fedosejeva debutovala na filmovém plátně 1959, kdy hrála ve snímcích Přítelkyně a Ta pravá. Při práci na filmu A jaké je moře? (1965) poznala Vasilije Šukšina, provdala se za něho a na delší čas se pro film odmlčela. Znovu se objevila na plátně až ve snímku Třesky plesky (1972), následovaly filmy Červená kalina (1973), Chceš-li být šťasten (1974), Pticy na gorodom (Ptáci nad městem) a Bojovali za vlast (oba 1975).
Obsazení
Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.
Komentáře (5)
Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.
Úvod na vesnici mi připomněl Papouškovy novovlné filmy, ale s jakýmsi podivným, falešně optimistickým nádechem a se zaměřením víc na zachycení veškerých zvuků slyšitelných v prostoru, než na postavy. Takže jsem vůbec netušil, co z toho vzejde dál, protože to jediné, co jsem odhadoval, by k tomu vůbec nesedělo. S přesunem do vlaku se naštěstí vše změnilo a stala se z toho vcelku přístupná a inteligentní komedie, která vynikala především perfektně napsanými dialogy. Ty zde totiž dokáží opravdu hodně - dostatečně plnohodnotně a plasticky vykreslit jak celý prostor vlaku či jiných míst, tak i charaktery postav, momentální atmosféru včetně jejích postupných proměn a především i společenská témata, na které se, často posměšně kriticky, odkazuje. Spoustu z toho by měl správný scénář v sobě mít i normálně, ale tady obsáhl mnoho potřebných prvků, z nichž některé často řeší jen forma. Ta ale má taky svůj tvar, především co se střihové skladby týče - občas zničehonic střihne na flashback či na již viděnou scénu, jiné zase nemají obraz momentálního místa, ale vlastní pozadí, např. hra na kytaru začne znít jako podkres pro záběry na mladé lidi, většinou vycházející z jakési budovy. U této scény mám i podezření, že je také do jisté míry kritickým odkazem na něco z nedávné sovětské historie. Což částečně naznačuje jediný problém, který s tím mám - celou dobu jsem se nemohl zbavit dojmu, že za tím vším je ještě něco více rámujícího a já to nejsem schopný najít. A jak nad tím přemýšlím, nejsem si stále jistý, jestli to tak skutečně je, nebo v tom jen zbytečně hledám složitosti. Asi je ale hodím za hlavu, protože jinak jsem si to dost užil, bavil se, nejednu narážku ocenil (čímž pak vynikala hlavně Moskva), byť ze všeho nejvíc mě oslovila celá část cesty vlakem, protože mi v nejednom detailu připomněla chaos, který při noční cestě může v podobné míře nastat. A ocenil jsem to o to víc, jelikož jsem nočním vlakem už víckrát jel. Nejpozitivněji z toho pro mě ale vyniká zobrazení vesnického páru v kontrastu se zbytkem světa a hlavně s měšťáky. Bál jsem se, aby z nich nebyli prvoplánoví burani, ale Šukšin z nich udělal plnohodnotně charakterizované postavy, které něco prostě nechápou, v něčem jsou po jedné špatné zkušenosti nedůvěřiví a často je to zdrojem humoru - který je ale nezesměšňuje a navíc ukazuje, že i oni sami jsou nějak inteligentní. Tím to u mě taky dost stouplo, když se mi odhalilo, že to takhle bude. Silné 4*(06.11.2025)
Zdroj: ČSFD.cz (2025-11-06)nádherné srovnání života na sovětském venkově a ve městě. zhruba 90% filmu se odehrává během jízdy ve vlaku, což poskytuje dostatečné portfolio situací, ve kterých máme možnost srovnat jednotlivé charakterové vlastnosti aktérů. šukšin v hlavní roli nemá chybu, i ostatní jsou excelentní, žánrová neurčitost ... přece jen tomu ještě něco málo k dokonalosti chybí, obzvlášť hudební složka, která si půjčuje motivy kde se dá, zbytečně ubírá dílu na virtuositě.(30.03.2006)
Zdroj: ČSFD.cz (2006-03-30)Uvedeno ve Filmovém klubu Alfa Sokolov v sezoně 1976/1977.(31.05.2014)
Zdroj: ČSFD.cz (2014-05-31)Krásny náhľad do tklivej ruskej duše. Hlavný hrdina dedinčan Ivan je konfrontovaný s "veľkým" svetom je len na ňom čo a či si vôbec niečo zoberie z rôznych charakterov čo cestou do kúpeľov stretáva. Mám len trochu vtieravý pocit, že tento film žiaľ akosi zostarol.(17.06.2008)
Zdroj: ČSFD.cz (2008-06-17)Záměrná neučesanost filmu, totální upřímnost režiséra, autentická jímavost, bezprostřední herci, prostě jeden z vrcholů ruského (sovětského) filmu.(28.08.2007)
Zdroj: ČSFD.cz (2007-08-28)