Titova cesta (2000)

Dostupnej literatúry je o maršalovi Titovi žalostný nedostatok. Pravdepodobne to je dôsledok tabulizovania osobnosti v predchádzajúcom režime, nakoniec mal obrovské vzory v Hitlerovi a Stalinovi, ktorí o svojej minulosti všetko, čo sa proti nim dalo využiť. zničili. Medzi jeho najvýznamnejšie počiny patrí boj proti fašistickej osi a oslobodenie Juhoslávie bez divízií Červenej armády, čo sa v neskoršom vývoji ukázalo ako kľúčové. V politickej sfére Titovým najmarkantnejším činom je vzdorovanie Stalinovi a následné lavírovanie medzi západným a východným blokom Ale jednoznačne nám vychádza vysvetlenie, že pokiaľ Tito žil a riadil Juhosláviu nedochádzalo k nejakým vypuklým domácim treniciam, čo sa nedá povedať o situácii v Juhoslávii po jeho smrti. Počas jeho života sa natočilo nekonečné množstvo filmov o činnosti partizánov pod jeho velení. Vznikol tzv. partizánsky film ktorý bol politicky vhodný a jeho produkciu podporovalo aj štátne vedenie, Komunistická strana v čele s Titom. Po jeho smrti zanikla výroba partizánskych filmov ale aj celá Juhoslávia. Z celkového počtu 200 partizánskych filmov pre ilustráciu aspoň niektoré. Partizánska eskadrila,1979; Bitka na Neretvé,1969; Jediná cesta, 1975; Oddiel 10 z Navarone,1978; Piata ofenzíva: Bitka o Sutjesku,1973; Večerné zvony,1986; Pád Talianska,1981; Bitka o južnú železnicu,1978; Diverzanti,1967; Valter bráni Sarajevo,1972; Pohorie smrti,1971; Útok do pekla,1976; Kozára,1962; Muži s granátmi,1973, Dievčenský most,1976; Partizáni,1974; Synovia hôr,1946; Partizánsky film, 2009 – to všetko zavŕšil a ukončil.

Sice jsem se dozvěděla, že Tito byl oblíbený politik jak ve své zemi tak v zahraničí, převlékal se 5x denně a rád jedl a jeho jídlo hlídali chemici. Nic o dětství a jeho rodině. Jak se dostal k politice, co dělal za války a proč byl tak populární ve své zemi. To bych spíše uvítala, protože o tomto politikovi vím jenom to, že se nenechal zlomit od Stalina. takže nic moc.(11.08.2013)

Veľmi nerád, ale treba priznať farbu. Tento dokument mi neponúkol ani chronológiu, ani životopis, nedal mi veľa informácií o jeho živote a to sa ešte divím, že trval skoro hodinu. Taktiež informácie od ľudí, čo ho poznali boli dosť zle usporiadané, dokonca sa tam dvakrát opakovalo, že má rád módu a potrpí si na oblečení. Tento slovinský dokument mi veľa nedal, je to dosť zbabrané a bez informácií. Je to len akási ochutnávka k tomuto človeku a jeho životu.(05.11.2012)

Pěkné seznámení s jogoslávským presidentem, pravda, jak napsal předřečník, struktura trochu pokulhává, ale je vypovídající. Dovoluje pochopit proč Tita lidé milovali. V dokumentu prakticky není vystižena záporná stránka vůdce a nastavuje jim zrcadlo snu každého jižana být hrdina, být milován, moci si dovolit dobře vypadat, dobře jíst pít. Další škoda, že není vyobrazeno jaké populistické kroky Tito vedl aby si tuto přízeň uchoval, což později vedlo k rozpadu Jugoslávie a etnickým nepokojům.(14.06.2009)

Když tak člověk na konci filmu vidí Husáka před rakví Tita, nejlíp si uvědomí, jaký byl rozdíl mezi ubohými československými poskoky (kteří si bez dovolení Moskvy ani neuprdli) a hrdým samostatným tvůrcem a vládcem SFRJ. Nedá se popřít, že byl diktátor, ale (možná s výjimkou prvních pár let) docela mírný a osvícený. Jeho smrt musela být pro obyčejné lidi obrovský šok, soudím už jen podle toho, kolikrát už jsem v různých jugoslávských hraných filmech viděl různé hrdiny prožívat moment, kdy se dozví o jeho smrti. Samotný film samozřejmě nemá šanci během jedné hodiny popsat osobnost takového formátu, tak se spíše zaměřuje na různé více či méně bulvární zajímavosti. Naštěstí se film vyhnul poplatnosti nacionalismu devadesátých let, kdy Tita nenáviděli extremisté všech národností.(03.06.2009)