Titanic (1996)

(Zhlédnuto dne 01.11.2025). Na rozdíl od většiny zdejších recenzí musím tu svoji napsat ve zcela odlišném duchu. Tedy nikoli kritizujícím, ale pochvalném. Jistě, zpracování jedné z nejtragičtějších námořních katastrof v naší historii nepatří z hlediska technického zpracování na svoji dobu k těm nejzdařilejším, (o rok později vyšla mnohem lepší) avšak co se týče příběhu, zde se může tato adaptace rovnat té, již zpracoval James Cameron v roce 1997, případně snímkuA Night To Rememberz roku 1958. Měl jsem možnost zhlédnout obě dvě, a díky této skutečnosti a navíc i podobnosti všech tří mohu konstatovat následující: nejstarší měla lepší technické parametry, prostřední ty příběhové, a poslední obojí. Avšak, co ne z hlediska filmu nejdůležitější? Podle mne právě romantická linie (...). Když se zaměřím na kameru, zvuk, a efekty, patříTitanicke snímkům z poloviny osmdesátých let. Pohledy na loď z dálky vypovídají za vše, podobně i chvíle potopení, kdy se vše seběhne hrozně rychle, a "béčkově" přes nízkou snímkovou frekvenci. I zvuk, tedy v podobě českého dabingu, mi připomíná kvalitou první pokusy z počátku devadesátých let, případně dnes už neznámé jednohlasé dabingy na VHS (...). Co se však týče romantické zápletky, zde si dovolím nesouhlasit s komentáři před dvaceti lety, kteří nechtějí porovnávat tento a Cameronův film. Mezi nejlepší postavy snímku rozhodně patří Osa a Jamie coby "předchůdci" Jacka a Rose. Zde mi připadají mnohem věrohodněji zachycení, nežli milenecký pár Leonarda Dicapria a Kate Winslet. Jaksi přírodněji a přirozeněji. Bohužel se však zde nachází spíše ve vedlejších rolích, jelikož ty hlavní dostávají Isabella a Wyn coby jakási druhá verze obou postav plus Caledon z Cameronova počinu. Nehledě na další postavy, jichž je zde opravdu hodně, kupříkladu i proradný Simon. Výkon Tima Curyho opravdu dosti cením, jelikož dokonalejší zápornou postavu moc často nepotkávám. Ale zpátky (...). Sonsee Neu patří k méně známým herečkám, nejčastěji se nyní nachází v českých pohádkách s německou koprodukcí. Zde měla možnost ztvárnit chudou vysoce věřící dívku, jež se zamiluje do potulného zlodějíčka Jamieho (skoro neznámý a v méně kvalitních snímcích se vyskytující Mike Doyle), jemuž se podařilo lístek na zaoceánskou loď šikovně odcizit. Jejich lásce však nepřeje jeho rozkol mezi ní a touhou živit se krádežemi. Simon ztělesňuje ono pokušení, navíc se mu podaří zlomit nevinnost Osy skrze její znásilnění, jehož se stal pachatelem (...). Láska obou hlavních protagonistů se nachází na samém okraji propasti. Loď se potápí, jejich cesty se rozdělí. Chvílemi ani nevěřím na zázrak, když skončí Osa v náručí moře. Avšak konečné shledání patří k jednomu z mála, jež mne doopravdy dojalo. Stejně tak jejich společná cesta vstříc budoucnosti (...). Zkrátka, dokonalejší romantický příběh snad ani neznám a už nyní patří do TOP nejoblíbenějších. Co se týče ostatních postav, zejména právě Isabelly a Wynna, tak jejich děj mi připadá poněkud chladnější, méně přirozený, a tedy vzdálenější tomu s Jackem a Rose. Avšak i oni dva, respektive jejich vztah, má svůj půvab (...). Příběhová linka kapitána lodi a všeho dalšího točícího se okolo Titaniku samotného samotřejmě nepatří vzhledem k nízkému rozpočtu za nejlepší, je zde znát umělost a těžkopádnost vlivem této skutečnosti. I přesto však musím výkon režiséra pochválit (...). 75 - 80 procent. Padesát dávám za Osu a Jamieho, deset za Simona, a zbylých patnáct až dvacet za "originálnost" (v rámci mezí vzhledem kA Night o Remember) příběhu. Podle mne film bohužel zapadl vlivem velkoprojektu od legendárního režiséraTerminátoračiAvatara. Nevím snad ani o nikom, kdo by tuto verzi znal. Snad kvůli jejímu pozapomění si jí ještě více vážím a všem rozhodně doporučuji ke zhlédnutí!

Pro tento televizní snímek mám vcelku slabost - byť (logicky) ani zdalekanedosahujevelkolepostiTitanicuodCamerona(oproti Oscarovémo trháku za 200 mega měl tento filmrozpočet jen 13 miliónůUSD). Milostná zápletka mezi Isabellou a Wynnem sice něměla takovou chemii, jako mezi sebou měli Jack a Rose, překosnout se ale dala a potěšilo i obsazení tehdy mladéCatherine Zeta-Jones(ta mimochodem získala roli Eleny ve snímkuZorro: Tajemná tvářpoté, co jí producentSpielberguviděl v tomto tv filmu). Mnohem víc mnězaujalazápletka s „vražedkyní" Alice Cleaver, která tomuto počinu jen dodávala na ponurosti a znepokojivé atmosféře, která k tématu tragického ztroskotání Titanicu perfektně sedla. Výpravou ani efekty film vyloženě neoslní, ale ani extra neurazí -  na lacinou televizní produkci to vypadá docela dobře, a takové kostýmy a kulisy též nebyly z nejhorších. Naprostovynikajicíje ovšemopening themea hudba celkově - opět to skvěle podtrhuje onen depresivní tón a onu beznaděj, kterou si prošli pasažeři nechvalně proslulého „nepotopitelného" parníku...65%

,,BOH PREDSA LEN EXISTUJE.“ ,,ÁNO, A CHCE, ABY SI VYPILA POLIEVKU!“ __  ,,Titanic“ Roberta Liebermana som prvý krát videl v marci 1998 na Nove – ako podotýka Lima -, teda v čase, kedy Cameronovopus magnumdobýval kiná. Aj dôvod vzniku tohto filmu preto možno hľadať najmä v podobe ,,predfilmu“ , akejsi ochutnávky pre nedočkavých divákov, ktorý na druhej strane mohol u menej skúsených divákov  vtedy ozaj vyvolať dojem, že sa dívajú na trojhodinový oscarový veľkofilm, rozseknutý pre potreby televízie do dvoch častí. Užívatelia a diváci môžu oba filmy porovnávať iba z dôvodu rovnakej doby ich vzniku, avšak aj to končí keď sa pozrú na diametrálne rozdielne rozpočty oboch projektov. V tomto smere si tvorcovia TV verzie zaslúžia istý obdiv za to, že boli schopný nakrútiť celý film za sumu, ktorá v hollywoodskej verzii išla iba do reklamy. Technické spracovanie je nutné brať s ohľadmi na dané možnosti a potopenie Titanicu je tu znázornené   v ,,tradičných, dramatickosť  vyvolávajúcich“ spomalených záberoch a prekrývačkách. Obsadenie je bez jednoznačných hlavných hrdinov a ľúbostnú líniu medzi – ešte neobjavenou hviezdou – Catherine Zeta-Jones a vtedy obľúbenou televíznou star Petrom Gallagherom , označovanú za červenú knižnicu, si scenáristi vypožičali z novely Morgana RobertsonaMárnivosť, pojednávajúcej o fiktívnej skaze lode Titan, ktorá o 14 rokov vopred predpovedala celú katastrofu. Vzhľadom na všetko uvedené ide o absolútne čisté 3*. (1800. hodnotenie, 47. komentár k filmu)

No, na televíznu produkciu je to stále celkom dobré.V skutočnosti odviedli dobrú prácu pri natáčaní a efekty sú tiež prekvapivo dobre vyzerajúce, najmä na film z roku 1996 s takým obmedzeným rozpočtom. Film má celkom pôsobivé herecké obsadenie, no napriek tomu žiadna z postáv nefunguje dobre. Je to preto, že herci v skutočnosti nedostávajú veľa priestoru na prácu, a to aj preto, že sa zdá, že film sa skutočne nevie rozhodnúť, na ktoré postavy má klásť hlavný dôraz. Film sa trochu zameriava na každého, vďaka čomu je film plný postáv a niektorých nezaujímavých vedľajších.  Z tohto dôvodu niektoré dejové línie vo filme tiež naozaj nefungujú. Trochu hanba talentu skvelých hercov, akými sú George C. Scott, Tim Curry, Eva Marie Saint a Catherine Zeta-Jones. 6/10

Z celého dvojdielneho filmu cítiť silnú televíznosť. A nemôžu ju z nej vytrhnúť ani také známe mená ako G.C. Scott či krásna Zeta-Jonesová. Každých 10 minút niekto spomína veľkoleposť, majestátnosť a hlavne nepotopiteľnosť lode, aby tak lacno umocnil jej neslávne známy koniec. Je to tak klišovité a neoriginálne, rovnako ako osudy hlavných či vedľajších protagonistov. Na druhej strane, od televízneho filmu to asi ale aj každý očakáva. Prvý diel je o užívaní si na luxusnej lodi a predstavení postáv, a celý druhý diel sa venuje katastrofe lode a následnej záchrane jej preživších pasažierov. Priestor na to je až neprimerane veľký. Pokojne išlo spraviť z toho jeden 90-minútový film. Katastrofa lode je z dnešného pohľadu málo epická, spomalené zábery na rôzne prestrihy a časté vykrikovanie nie je niečo, čo by zaujalo. Aspoň že sa na konci nerozdeľujú pri stratách svojich blízkych postavy na tie sympatické a na záporácke a ujmy sú na oboch stranách. Taký typický televízny film, ktorý síce neurazí, ale ani výraznejšie nezaujme.