Těžká rozhodnutí (2010)

Hollywoodska formulácia a generická verzia skutočného života. Príbeh je založený na skutočnom príbehu, ale takým spôsobom, že hoci celkový príbeh môže pochádzať zo skutočného života, všetky zobrazené udalosti sú určite fiktívne. Je to dramatické, keď to potrebujeme, a veci fungujú, keď to potrebujeme je to až príliš upratané pre skutočný život. 6/10

Oceňuji, že to nebyla ždímačka na slzy. Rodiče už žijí roky s vědomím, že jejich potomci budou žít maximálně devět let, takže patetické fráze od doktora je příliš nerozhází. Je to film o tom, že kdyby se ten otec nezvedl a nepodnikl něco, jejich děti by nedostaly šanci na přežití. Samozřejmě ho doprovázela dávka štěstí, ale více méně je to film o úspěšném podnikání, které obvykle stojí na ramenou těch neúspěšných pokusů. Jako to obvykle bývá u civilních filmů ze života, zpracování je průměrné bez uměleckých ambicí. Být Harrison Ford černý, mohli aspirovat na Oscara.

Příjemný a zajímavý příběh s dobrými ba co více velmi dobrými hereckými výkony. Navíc asi na základě skutečné události, prostě takových příběhů není nikdy dost. Všichni se v tomto filmu chovají tak jak je logické a správné, žádná hrozná schématická zjednodušení, která by člověk čekal naštěstí nepřichází a tak zůstává jen dobrý pocit z výborně odvedené práce.

Těžká rozhodnutí, jestli to přepnout (do kina, bych na to nešel a ani by mě nenapalo, to stahovat), nebo dokoukat, až na konec. Nakonec jsem to dokoukal, i když to nebylo to nejlepší rozhodnutí, ale tento titul, je přesně ten případ podprůměrného filmu, který má naprosto nezáživný děj, ale skvělý happy end, po kterém si řeknete: "To bylo fakt dobrý".

Těžkému rozhodnutí jsem se vyhnul já, to když mě dneska po obědě napadlo zapnout televizi. Po teleshoppingu a záznamu měsíc starých závodů jsem narazil na Harrisona s Brendanem a bylo jasno. Dobře zvládnutý film o divácky neokoukané nemoci, jehož nejsilnější stránkou je hudební vkus doktora Stonehilla. Ohranost příběhu šílence se zoufalcem, kteří dvě hodiny buší hlavou do zdi až z toho na mě doma padala omítka, má sice devět bodů z deseti, ale vyváží to úroveň citového vyděračství. O něm totiž nemůže být ani řeč, protože děti se ve filmu objevovaly tak minimálně, že to chvílemi vypadalo, jakoby Ford vymýšlel lék přímo pro Frasera. No a teď zpátky k programu, určitě bude nějakej vocas vařit nebo tak...