Švédská zápalka (1982)

Žiadny rozdiel oproti spracovaniu Slovákov, akurát treba uznať, že v prípade českej verzie je herecká osádka asi väčšieho kalibru. Každopádne, čo sa týka námetu v prípade oboch spracovaní, tie sa striktne predlohy bez štipky snahy o originálnu vložku či vlastný nápad tvorcov, byť aspoň trochu iný ..

Souhlasím s ostatními v tom, že to bylo vcelku humorně pojaté krimi drama, ve kterém vynikala nad samotným příběhem hlavně kvalita hereckého obsazení / výkonů a samozřejmě hudba. V některých momentech jsem se bavil přímo královsky, hlavně díky vyšetřování údajné vraždy bez mrtvoly a všudypřítomné chlastání a dvojsmyslnosti některých situací. Dnešní generace už z toho asi nebude tolik „paf“, ale tohle je prostě nadprůměrná záležitost každým coulem…

Typická dobová televizní inscenace bez zvláštního šarmu.1) Výborný 62letý Rudolf Hrušínský (policejní komisař) a fakt dobrý 43letý Josef Abrhám (mladý snaživý písař Dukovskij), kterého jinak moc nemusím, jakož i další dobří herci se zasloužili o to, že jsem inscenaci dokoukal do konce._____

2) Průhledná pointa se nabízela již někde od poloviny příběhu._____

3) Přes veškerou snahu o autenticitu prostředí (například úděsné pseudoruské balady 43letého Josefa Fouska, jinak také druhého policisty, které působily dojmem, jako by je tam propašoval sám Jára da Cimrman) jsem na obrazovce neviděl zhýralou a prohnilou ruskou byrokracii, ale pořád jen tlupu ožralých českých kumpánů._____

4) Výstižný koment: Dobry_clovek*.

Československá televizní inscenace natočená podle povídky A. P. Čechova, v níž se vyšetřuje záhadné zmizení zhýralého šlechtice Klauzova na jeho venkovském sídle. Zatímco policejní komisař R. Hrušínský před penzí se místo sbírání faktů o případu věnuje popíjení alkoholu a vyšetřující soudce J. Somr je příliš opatrný ve svých úsudcích, ambiciózní písař Ďukovskij v podání J. Abrháma dá naplno průchod svým kriminalistickým a dedukčním schopnostem. V průběhu snímku začíná být stále zřejmější, že osud domnělé oběti se bude diametrálně lišit od nepodložené policejní konstrukce. Podle nepřímých důkazů hlavní podezření nejprve padá na správce usedlosti Psekova (J. Menzel) a místního opilce Nikolašku (L. Křiváček), poté však nález zbytku neobvyklé švédské zápalky na místě činu nasměruje pátrání horlivého písaře jiným směrem. Významnou úlohu v této inscenaci, jejíž závěr se jevil jako poměrně očekávaný a nepříliš překvapivý, ztvárnila mladá komisařova manželka Olga, nebývale atraktivně působící L. Šafránková. V malé roli polekaného sedláka se objevil můj oblíbený V. Kotva. Pro zvýšení autenticity ruského prostředí se osvědčil nepřetržitý přísun vodky a jiných alkoholických nápojů, přičemž v jejich konzumaci se překonávali už zmíněný policejní komisař, řadový strážmistr O. Vlach a prosťáček Nikolaška. Kromě hereckých výkonů a kvalitní Čechovově předloze mě v podařeném snímku J. Svobody nesmírně zaujala nádherná ruská lidová píseň o lásce, jež tvořila předěl mezi jednotlivými scénami, mistrně podaná J. Fouskem v roli druhého bezejmenného strážmistra.

Celkový dojem je vysoký, dávám 80 %, nicméně, ruku na srdce, "muziku" v tomhle případě obstarává vynikající Čechovova literární předloha a silné herecké obsazení . Tahle hra má tak dokonale televizní podobu, že nebýt několika exteriérových záběrů na domácí zvířectvo, divák by měl dojem, že sleduje záznam divadelního představení. Podstatné jsou ale roztomilá pointa a zejména silné, typicky sarkastické Čechovovy dialogy, které jdou na kořen věci a hodně vypovídají o zaostalém, prochlastaném a autoritářském Rusku...Herecky vyčnívá opilý Hrušínský, který svoje repliky podává s nenapodobitelným půvabem, a snaživý, ambiciozní úředník Josefa Abrháma.