Stopy zločinu: Recept na rozloučenou (1989)

Stopy zločinu: Recept na rozloučenou (1989) – filmový poster
Originální název:\N
Rok:1989
Žánr: Krimi
Režie: Stanislav Strnad
Délka:64 min
Hodnocení:5,1/10

Sledovat Stopy zločinu: Recept na rozloučenou online

Přehrávač zatím není dostupný.

O filmu Stopy zločinu: Recept na rozloučenou

Detektivní příběh z cyklu Stopy zločinu s Jiřím Bartoškou v hlavní roli vyšetřovatele Kosmy. Policejní oddělení vyšetřuje paralelně několik případů krádeží v bytech a kostelích. Byť způsob práce pachatelů je zcela odlišný, mnohé indicie nasvědčují, že oba případy spolu úzce souvisí. Z míst činu mizí především vzácné a cenné starožitnosti. Major Kosma a jeho tým je na stopě překvapivému pachateli, který má na svědomí podvody, loupeže, distribuci drog a nakonec i vraždu.

Obsazení

Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.

Komentáře (39)

Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.

kinderman ★★☆☆☆

Z těch 4 dílů Stop zločinu, v nichž vystupuje J. Bartoška, člověku utkví v hlavě zejména těžká brněnština regionálních herců ve vedlejších rolích, věrohodně neurvalý O. Navrátil jako protipól k blazeovanému Bartoškovi, úleva nad tím, že návrat bývalé manželky J. Obermeierové z roku 1983 neklapl a byla o šest let později vyměněna za mladší modely, a postava (učitelky) Líbalové, která před dvojkou vyšetřovatelů věší svoje prádlo ve spodním prádle. Portrét Džeržinského na stěně zasedačky mě nepřekvapil, protože v mém rodném městě ještě v roce 1989 stála veřejně socha Stalina.

Zdroj: ČSFD.cz (2025-06-04)
milos.bradik ★☆☆☆☆

Tak to byla naprostá hovadina, chtěl jsem dát odpad, ale nakonec jsem to zvedl na jednu hvězdu za snahu herců, kteří dělali co mohli, ovšem to, jak zasahovali policajti, kteří před lékárnou viděli ukradené auto a lékárna otevřená a oni vlezli dovnitř a ptali se "Je tady někdo?", načež je lupič oba sejmul. Také vyšetřování vedené Brouskem je spíš parodie a když zjistí, že lékař je homouš, tak mají jasno a vyrazí zatýkat. Takže portrét Dzeržinského v kanceláři náčelníka policie tam sedne jako prdel na hrnec.

Zdroj: ČSFD.cz (2024-09-29)
carl.oesch ★★★☆☆

Šest let po prvních dvou částech cyklu se změnilo dost. Story má širší záběr a hlavně se zde najednou objevují věci do té doby nemyslitelné. V Pitavalu, se kterým to pořád srovnávám (i když byl starší) byl problém drog rovněž přiznán, ale tady to bylo najednou poněkud drsnější. Bytařina jako celkem jistý zdroj "přivýdělku", loupeže v kostelech, překupníci a ve finále kromě drogové problematiky i téma homosexuality. Prostě, zločinci ze závislostí. Zdeněk Dvořák jako narkoman, závislý na opiátech (žádný toluen, ale ani perník) a především obvoďák závislý na milenci Jášovi. Právě ta homosexuální linka byla poněkud směšná a slova Otakara Brouska st., že doktor žije ve zvráceném vztahu by dneska mohla v LGBT komunitě vyvolat šílenství. Na druhou stranu čtyřprocentní byli i za komunistů a nejzajímavější (a dodnes nijak nekomentovaný) fakt je, že homosexualita byla dekriminalizována zákonem už v roce 1961. Nicméně společenské stigma zůstávalo. Sestry ani doktor ve společné ordinaci ale s tím problém neměli. Kdyby pan doktor takhle šílel kvůli nějaké vyčůrané lolitce, to vyznění by bylo možná míň trapné a hysterické. Doktor vykrádající byty movitým pacientům, které posílá do lázní, střílející na policajty (jeden mrtvý, dva těžce zranění + další pokus o vraždu) a k tomu obchodování s drogami a vykrádání lékáren bylo zbytečně přehnané. Nějak tak po brněnsku...a když jsme u toho, co se od prvních dvou dílů změnilo, tak Bartoška měl jinou slečnu, poněkud nevýraznou, změnil se autopark, šestky žigulíky nahradily ty s hranatými oválnými světly, Brousek překvapivě přesedlal do stodvacítky a nejvíc mě zaujalo, když mladý detektiv, hlídající u doktorova bytu se loučil s Bartoškou slovy - Spolehněte se PANE nadporučíku. Brousek měl sice v kanceláři stále obrázek masového vraha Dzeržinského, ale zpětně bych řekl, že opadané fasády domů a rozmlácené chodníky i silnice byly předzvěstí něčeho, co mělo přijít v pár měsících. A ještě jedna věc. Doktora a Jášu hledali esenbáci v Hradci Králové. V předchozích dílech byly záběry z nádraží v Brně, teď z Hradce. Tam mají už hezkých pár let nádherně zrekonstruované nádraží (podobně jako u nás v Praze, v Plzni, Ostravě, Olomouci, Pardubicích a bůhví kde ještě jinde - v Hradci navíc s vyvoněným autobudovým nádražím), jenom to brněnské je pořád stejné. A to si člověk nemůže nevšimnout. I to má v podobných pořadech svoji cenu.

Zdroj: ČSFD.cz (2024-09-07)
otík ★★★☆☆

Začátek i konec nic moc, ale střed filmu je velmi slušný a překvapivě drsný. Jinak taková ta nemastná neslaná klasika - Bartoška s Navrátilem pátrají po nebezpečném vykradači bytů, přičemž z případu se toho vyklube docela slušná šlamastika. Spíše podprůměr. PS: pidizápletka s homosexualitou je dnes už zcela mimo mísu, ale tehdy to nebyla žádná sranda. Takže za tohle téma hvězdička navrch.

Zdroj: ČSFD.cz (2023-09-17)
coulismoulis ★☆☆☆☆

Je smutne, ze ve svetle tohohle brnenskeho majstrstyku, se Pitaval jevi jako relativne zrucne natocene a svizne dilo. To asi rika vse ;) Zde se soudruzi pokusili ozvlastnit "pribeh" mnoha motivy, ktere spolu nemaji nic spolecneho ani fakticky ani dejove, ale jsou veskrze bajecne urazejici (homofobie, sexismus, nevim-o-co-se-to-pokousel-Dvorak atd.), takze bravo na vsech frontach.

Zdroj: ČSFD.cz (2023-05-19)