Rudá Sonja: Nový věk (2025)

Když se na to člověk dívá jako na pohádku, což red Sonja rozhodně je, tak to není tak zlé. Bohužel tomu ale uškodilo ne příliš vysoký rozpočet, což má za následek špatné kostými, bojové scény a vlastně i příběh. Na druhou stranu, stále je to pohádka a rudé holce z lesa a když to tak budeme brát, budeme i spokojený.

Už dlho som nemal problém s castingom, ale tu som ho mal. Nebavili ma kladne a ani záporne postavy. A hlavná predstaviteľka to bohužiaľ v kovových gaťkách a podprde neutiahne. Musím však dať kredit výprave, kostýmom a kulisám, pretože aj keď je to low budget production, tak to nevyzerá zas až tak zle. Akcia je tiež celkom v pohode, no najväčším plusom však je dobrá kamera a prijemná hudba. Ako jednodhúbka to ujde, ale žiadny zázrak nečakajte. Obľúbený soundtrack: Red Sonja, Òran An Ròin. 50% - 2*

Skúsme si odmyslieť prvý filmový prepis z roku 1985, kde skôr išlo o postavu Arnolda, ako Brigitte. Bola to však viac ako obstojná conanovka. V tomto prípade však tvorcovia chceli dodať príbehu väčšie grády, fantasy motívy s pomocou CGI a nejaký ten plačlivý moment. Točí sa málo takýchto filmov ( výjma TV seriálov ) a preto si myslím, že toto je pozerateľný film, aj keď je to blbina a keď Sonja v závere pri odchode do sveta povie, že chce stretnúť aj kráľa cimmeranov ( vieme o koho ide ), srdiečko fanúšika poskočí okamžite.

Guilty pleasure jak hrom. NováRudá Sonjaje laciné béčko a děsná kravina, to je bez diskuze. Naivita, primitivnost (myšleno nehanlivě) a stupidita prakticky všeho je zde zkrátka odzbrojující, ale zároveň právě i v tom tkví šarm snímku. Dále pak v půvabu samotné Sonji, kterou sice Matilda Lutz hraje spíš prkenně, ale postupně se do role vžije. Finále je pak nekompromisní, leč srandovně přiblblá, řezničina. Celkově vzato lzeSonjuklidně sestřelit do odpadu, nicméně to si dle mě úplně nezaslouží. S vyšším rozpočtem a lepším scénářem by mohlo jít o skvělou žánrovku.

Již 44 let my, funoušcimečomagickéfuntasy, zatím marně rozcvičujeme zápěstí, abychom si opět mohutně zaconanovali u nějakého toho důstojného pokračováníBarbara Onana, či čehokoliv jiného z geniálního pera Roberta Ervína. Až na přesně tři světlé výjimky jsou nám však zatím doručovány jen samé přitroublé či přiteplené papundeklové sračky. A jelikož jednu z těch výjimek a nadějných vlaštovek na blýskání se na lepší časy uplácal právě tadyhle Baset v podobě v rámci možností skvělého BobíkovaŠalamouna Kejna, byla očekávání, co si počne sČervenou Soňou, plná nadějí a predicktivního optimismu. Satanžel však planých a marného. Fňuk! On totiž Baset po Šalamounovi přeladil tranzistor, nechal si přišít kundu, a jeho další spektákly jsou tak poplatny hormonálně destabilizované feně s povislými líci a mokvavým pohledem.  Tudíž ač byla i původníČervená Soňařádněpřiblblá pičovina, pardon, chtěl jsem samozřejmě říct „mentálně atrofovaná afrosyné“, snažící se marně parazitovat právě na Onanovi, měla alespoň kulantní výpravu, Árnýho a pár slušných démonů. To tahle slaboduchá scénáristickámrdkaúrovně Ksena, ba i horší, má prostě úplnéhovno. Tedy opět pardon, chtěl jsem samozřejmě říct „vanitas“ a „nihil“. Rachitická a silně sufraštětkoidní instakočička v hlavní roli by zjevně nepřemečovala ani fuckana s obrnou, aniž by si při tom nepolámala nehty, přičemž se celou hrací dobu s perfektním mejkapem i ondulátem bezradně potácí ve zcela anemické impotentní papundeklové prudě plné druhořadých nehereckých polen, retardovaného kýče a scénáristického kokotismu, až se dopotácí k dokonalému otrávení dříve tolik natěšeného diváka. A to přitom nemá geniální psychotik Robert Ervín dědice a zanechal nám tu až tři prdele naprosto parádních temných a krvavých povídek s originálními zápletkami i pointami. Tudíž nechápu, proč někdo raději jednoduše neadaptuje, než aby nudně a amatérsky cákal takové unylé zvratky. Čili stále bych dal ledvinu za pořádně temnou, brutální a sysluplnou SS funtasy!