Raději zešílet v divočině (2025)
Sledovat Raději zešílet v divočině online
Přehrávač zatím není dostupný.
O filmu Raději zešílet v divočině
Film režiséra Mira Rema (Richard Müller: Nepoznaný, Láska pod kapotou) volně rozvíjí motiv stejnojmenné knihy Aleše Palána a Jana Šíbíka o šumavských samotářích. Průvodci filmu jsou dvojčata František a Ondřej Klišíkovi – věčné děti žijící v magickém světě se svými domácími zvířaty. Společně sdílejí každý den, každou rutinu, každou myšlenku. Navenek působí jako zrcadla jeden druhého, uvnitř jsou však dvě naprosto odlišné duše. Roky neoddělitelného soužití jim začínají přerůstat přes hlavu. Franta sní o úniku, o létání, o světě za zdmi, které ho svazují. Ondra zůstává zakořeněný v tom, co dobře zná. Je vůbec možné uniknout, když celý svět nosí vaši vlastní tvář? Snímek si získal srdce diváků i poroty na festivalu v Karlových Varech, odkud si odnesl hlavní cenu.
Obsazení
Trailer
Pokud se trailer nepřehraje, otevřete jej na YouTube ↗.
Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.
Komentáře (102)
Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.
Jak jsem se dočetl, další 2 zamýšlení aktéři tohoto dokumentu zemřeli buď ještě před, nebo krátce po zahájení natáčení. Takže výsledek mohl vypadat úplně jinak, než tahle chvála sourozeneckého bláznovství. Osobně se domnívám, že to bylo hodně stylizované, že se chlapci po premiéře možná trochu divili, jak že to mají podle pana dokumentaristy (!) žít, ale byla to sranda (byť na jejich úkor). Mám podezření, že jejich dům se nenachází až v takové divočině, jeden záběr odhalil frekventovanou silnici, po které jelo ne jedno, ale hned několik aut. Pokud by to byla pravda, stal jsem se obětí manipulace. Jistě to však nevím a bavilo mě to. Takže 4 lehce pochybovačné hvězdy.
Zdroj: ČSFD.cz (2026-05-24)Za mě poměrně nadhodnocený dokument, který se místy až příliš snaží působit poeticky, filozoficky a „o životě“, ale úplně mě nedokázal strhnout. Samotní bratři mě bohužel příliš nezaujali ani nebavili, takže jsem si k nim během sledování nevytvořil výraznější vztah. Jednu hvězdu navíc přidávám spíš z pietních důvodů vzhledem k osudu jednoho z nich. Co ale určitě musím ocenit, je režie.Miro Remozde potvrzuje, že je velmi schopný dokumentarista a po řemeslné stránce má film bezpochyby kvalitu. Kamera, atmosféra i celkové vedení dokumentu působí profesionálně a promyšleně. Velkým mínusem pro mě ale byla neustálá vulgární mluva. Prakticky každou chvíli zaznívalo „vole“, „kurva“ a podobné výrazy, což na mě nepůsobilo autenticky ani poeticky, spíš to celý dojem zbytečně sráželo dolů. Výsledkem je tedy dokument, který má své kvality hlavně po technické a režijní stránce, ale obsahově a lidsky mě minul. Jako podívaná na jedno zhlédnutí ještě obstojí, ale nic výjimečného jsem v tom osobně nenašel.50%
Zdroj: ČSFD.cz (2026-05-14)Živočišný zemitý dokument, až mě to svádělo otevřít si ventikačku, abych vyvětrala čpavý pach močůvky, nakyslý zápach špinavých a nemytých těl, prokouřených stovkami cigaret a hrdel prolitých litry alkoholu. Byť se ono soukromé dvojšílemství tváří jako stoprocentní dokument, kdesi v dálce slyším rejžu jak je oba diriguje: "a teď si oba stoupněte za ten rám, Franta trochu víc doprava ..." " Jo u tý stěny to bude perfektní, tam se obejměte ..." Jak jinak, když se točí dokument podle knižní předlohy. Divák je opravdu jen divák, ale vlastně se toho moc nedoví. Nevíme z kterého koutu Rumunska pocházeli jejich rodiče, jestli jim vybírala jména maminka, babička nebo třeba komotra a co vlastně dělali tak hrdinského, že dostali ocenění, nedovíme se ani od koho a v kterém roce to bylo ... Překvapil mě věk bratří, podle značné zchátralosti jsem odhadovala hodně přes sedmdesát. To je neskutečné, co s člověkem udělá chlast a cigára.
Zdroj: ČSFD.cz (2026-05-13)Dokument není nezajímavý, verše jsou dobré, ale nevzbudilo to ve mě touhu potkat se s Frantou osobně. Rozhodně by mi nevadilo, kdyby si mi na pelesť sedl Brad Pitt a četl mi celý večer Frantovy básně.
„Putin je nudný zmrd par excellence.“Tak trochu akoSny o vlakochavšak s divokejšou stránkou. Vlastne ma až tak nekonsternuje ten kontrast buranskej vulgarity a ľudskej poetiky (hoc aj ten za to stojí), ale ten západný idealizmus týchto pánov, ktorý do toho bezchybne zapadá. Sú to snílkovia, ktorí môžu byť performatívni lebo aj tá performatívnosť je autentická. A odžitá, keby ju len mohli odžívať naďalej.
Zdroj: ČSFD.cz (2026-05-10)Poustevník v pravém slova smyslu je člověk, který se dobrovolně odřízl od společnosti a žije osamoceně na odlehlém místě, přičemž cílem jeho bytí je duchovní život, modlitba, meditace nebo kontemplace. Myslím si tedy, že v tomto případě není možno hovořit o poustevnících, a je otázkou, zda je lze označit za samotáře. Film jistě nabízí atraktivní pohled na život lidí, tak odlišný od toho našeho. Přemýšlel jsem, jestli má být cílem snímku vyvolat k bratrům obdiv, závist, soucit nebo odpor. Za sebe říkám, že obdiv nenacházím. Nenacházím nic, co bych považoval za obdivuhodné. Ani svobodu - nejsem si úplně jistý, do jaké míry ji mají. Nenacházím ani nic, co bych jim záviděl. Soucit snad, ale především odpor. Nepochybně dobrá myšlenka takový film natočit, dobrá filmařina, byť nechápu ocenění v KV. Ale knižnímu zpracování dávám jednoznačně mnohem lepší hodnocení.
Zdroj: ČSFD.cz (2026-04-29)