První muži na Měsíci (1964)

Pro posměváčky...knižní předloha vznikla už v roce 1901 a tvůrci tohoto filmu provedli jen pár kosmetických změn, takže ano, dnes to působí naivně, občas až hloupoučce, ale pořád to má své kouzlo.Charming story and splendid adventure.První část filmu, která se odehrává na Zemi, je dokonce vtipná...střet mužů, kteří hledí k velkým cílům s ženskou umanutostí a vdavkychtivostí. Po přistání na Měsíci dostane navrch vážnější tón a to už taková zábava nebyla. Byť musím ocenit fantazii Wellse i tvůrců...vypadalo to moc pěkně a dokonce nebyli nijak zvlášť směšní ani Selenité, byť vypadali jako přerostlí cvrčci. Závěr byl jaksi nedomrlý, resp. tohle bylo použito už v jiném Wellsově díle, kde to fungovalo o něco lépe. Ale žádná tragédie to nebyla, závěry jsou obecně problematické.Nejvíc mě tedy pobavil samotný úvod...resp. představa, že by se to opravdu stalo. Je v tom britská poťouchlost, kterou mám rád. SPOILER: Je to asi jako kdyby se americká ponorka dostala na dno Mariánského příkopu a našla tam výdejní box Zásilkovny.

Od MélièsovyCesty na měsícse mnoho nezměnilo, snad technické možnosti a vizuální realizace. Stejně tak žánrová směsscifi a komediepatří tak nějak k sobě. Katastroficko-depresivní filmy ji přebili teprve nedávno. Juranův film má šťávu i kule, pořád se něco děje. Co by na to řekl Jules Wells sotva říct; oba na něm mají také svůj díl. Po šedesáti letech od  Mélièse po Jurana a dalších šedesáti do dneška je otázka Měsíce stále předmětem fikce. A jak zpívá Joe Cocker:The moon's a harsh mistress /She's hard to call your own...

Snímek je filmovou adaptací vědeckofantastického románu věhlasného autora sci-fi H. G. Wellse z roku 1901, avšak myšlenka děje a prostředí, včetně vizuální podoby, jakoby pocházela ze světa Julese Verna. Fantazie všeho možného i nemožného tu byla rozvinuta do patřičné velikosti, takže vlastně z toho vznikla docela příznačně jednoduchá sci-fi fantasy pohádka z viktoriánské doby. Slovo 'logika' se doporučuje vyškrtnout ze slovníku. Dějově tu máme další potrhlého vynálezce, který dokáže neskutečné věci. Mimo jiné se dostat na Měsíc, kde učiní nečekaný objev, a to pomocí v peci vytvořené tekuté látky, která suchá po nátěru ruší gravitační sílu. Ano, a tak si sestrojí vesmírný batyskaf, na který onu látku použije. Jak batyskaf řídí je opravdu lepší se neptat. No, a určitě nepřekvapí, že jako oblek na chůzi po Měsíci si připraví skafandr vypadající stejně jako ten potápěčský. Jedná se sice o povrchní, ale velice zábavný film, který lze bez problémů označit za rodinný, neb s přehledem dokáže konkurovat třeba českým snímkům na motivy právě výše zmíněného Julese Verna od režiséra Karla Zemana. Právě po technické stránce se jedná o naprostou vizuální parádu, byť se ve své podstatě nejedná o nijak složité kulisy. Dokonce je použita i animace výborně zasazená do hraných scén. Pastelové barvy už jenom onu podobu zvýrazňují. Příběh jako takový také není nijak složitý, takže i dítě může pochopit kde co a jak. Dnešní běžný divák odkojený sci-fi snímky s CGI efekty plných akčních scén nad touto klasikou ohrne nos, ale filmový fanoušek si může přijít na své. Když si vezmeme, že ve snímku, ještě z dob němé éry, 'Cesta na Měsíc' (1902), který byl natočen rok po vydání románu H. G. Wellse, byli lidé na Měsíc vystřeleni z ohromného kanónu, není zase tolik o co stát. A taková menší zajímavost na konec. Na začátku po čtvrté minutě zazní i čeština.

Ne zrovna mile mě překvapil fakt, že celým film je jenom vyprávění něčeho, co už se stalo a ze současnosti tam byl jenom úvod a poslední tři minuty. I přes to se mi ten film pak líbil, už jenom kvůli tomu, jak strašně příjemný byl. Byl dokonce i vtipný, což mě taky překvapilo (tentokrát příjemně), já čekal něco vážnějšího. Osobně mi vadí, že dost dlouho trvá, než se nám posádka z roku 1899 na Měsíc vydá, do té doby to je trochu utahané, ale dobrodružná část na Měsíci to pak zachrání. Ale jinak - jak už jsem psal - ten film je strašně příjemný, líbil se mi a klidně bych se na něj podíval znovu. 4*

Americko ruská posádka pristane na Mesiaci a na ich prekvapenie tam objaví britskú vlajku s dátumom 1899. Nakoniec sa na zemi podarí vypátrať jedného člena z pôvodnej posádky, ktorá ako prvá pristála na Mesiaci a porozpráva im svoj príbeh o tom ako sa tam vydal so svojou ženou a bláznivým profesorom a o hrozbe s ktorou sa tam stretli. Je to taká komediálna Verneovka. Hlavne v prvej polovici to má humornú atmosféru. V druhej polovici sa budú smiať už len ľudia, ktorý nemajú ohľady na tak staré trikové prevedenie, ktoré dávno zastaralo, ale mne pripadá roztomilé. Až tak mi nesedelo pojatie filmu, ktoré je viac fantastické ako vedecké. Napríklad pohon tej gule s ktorou sa tam vydajú je proste rozprávkovo pojatý a na Mesiaci sa dá v pohode dýchať. No a mimozemšťania sú nejaký chrobáci, húsenice a podobná háveď. Neviem nakoľko je tento film slávny, ale niektoré nápady sa zdá, že použili v neskorších sci-fi klasikách. Na začiatku dokonca zaznie pár českých viet. Asi si češtinu pomýlili s ruštinou, keďže v posádke bol rus. Takže celkovo to je celkom príjemné dobrodružné sci-fi v ktorom ma viac bavila zábavná prvá polovica a trochu sklamala druhá odohrávajúca sa na Mesiaci. 6/10.