Prezident, který se nerad fotografoval (1993)
Sledovat Prezident, který se nerad fotografoval online
Přehrávač zatím není dostupný.
O filmu Prezident, který se nerad fotografoval
Portrét kontroverzního prezidenta, jehož oběť těžké době se stala předmětem dlouhých diskuzí i zatracení... 15. března roku 1939 překročila německá vojska hranice bývalého Československa a byl vyhlášen Protektorát Čechy a Morava. Den předtím Hitler do Berlína pozval Emila Háchu, prezidenta země, jež se měla stát součástí Třetí říše. Hácha byl ponížen a měl okamžitě rozhodnout o osudu své vlasti pod pohrůžkou, že pokud ji odmítne vydat, bude Praha zničena německými bombardéry. Tak začalo několikaleté období vlády hlavy státu, jež se stala po válce symbolem kolaborantství a ohnutého hřbetu. Tento rozsudek však byl v mnoha ohledech ukvapený a nespravedlivý. Emil Hácha přijal po Mnichovské dohodě prezidentskou funkci s vědomím velké osobní oběti, i když v obsazení země v té době nevěřil. Obětoval se i v časech protektorátu. Setrvával ve své funkci i přes zhoršující se zdravotní stav s vědomím, že na jeho úřad čekají skuteční přisluhovači německé moci, jež se neštítili ničeho. Dobová média sice zachycovala jeho roli jako věrnou službu Říši, není z nich však patrné, že si za jakýkoliv projev loajality nechal od Němců platit ústupky. Díky tomu mohli být propuštěni uvěznění studenti či zachráněny hodnotné umělecké památky. Přesto se Háchova vyčerpanost prohlubovala až na hranici rezignace. Doufal, že národ jeho roli docení. Byl však odsouzen k tomu, zemřít v hořkosti a osamocení v Pankrácké věznici, i přes nesouhlas jeho předchůdce a nástupce Edvarda Beneše. Trvalo desítky let, než bylo vůbec možné otevřít diskuzi o Háchově dobrovolně zvoleném osudu. Příspěvkem do ní byl i tento dokumentární portrét od režiséra Jana Bonka z roku 1993.
Obsazení
Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.
Komentáře (12)
Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.
Edvard Beneš v dôsledku Mnichovskej dohody a po prijatí ústavného zákona o autonómii Slovenska a Podkarpatskej Rusi 5.10.1938 abdikoval na funkciu prezidenta Československej republiky. Emil Hácha ako 66 ročný muž sa však rozhodol, že pre oklieštenú republiku ešte čosi urobí. A tak 30. novembra 1938 ho Národné zhromaždenie zvolilo za prezidenta Česko-Slovenskej republiky. Asistoval aj pri nevydarenom pokuse zvrátiť slovenský separatizmus vojenským obsadením Slovenska a zosadení vlády Jozefa Tisa v noci z 9. na 10. marca 1939. Po vzniku 1. Slovenskej republiky a následného vzniku Protektorátu Čechy a Morava sa stal prezidentom Protektorátu Čechy a Morava. 12.5.1945 priviezli do väzenskej nemocnice na Pankráci špeciálneho pacienta Emila Háchu. Duševnou labilitou trpel od marca 1939, svoju funkciu nevykonával od januára 1943. V čase svojho zatknutia už ani nevnímal, čo sa dialo naokolo. O dva týždne na Pankráci zomiera. Pre nemalú časť českého národa však predstavoval symbol zrady a kolaborácie s fašizmom
Zdroj: ČSFD.cz (2016-02-09)Tak tohle se mi nelíbilo. Cením si úmyslu udělat dokument o tomhle člověku, spousta věcí byla zajímavých a málo známých, ale celkové provedení, podivně čtené podivné komentáře nebo relevance některých přípomínek z Háchova života přebíjí dobrý hodnocení. Nejvíce mi vadila jedna z posledních vět o několika pokusech abdikovat. Ve chvíli, kdy po něm abdikace byla vyžadována Londýnem v zájmu našeho postavení na válečném politickém poli, např. v létě 1941, neučinil tak. On i Eliáš několikrát říkali, že když odejdou, přijdou horší, ale při nastolení prvního i druhého stanného práva považuju tento argument za alibistický. Těžko ho soudit z dnešního pohodlí, ale Beneš to měl mnohem složitější.
Zdroj: ČSFD.cz (2012-03-17)Je to ostuda, ale i když mám humanitní vzdělání, byly to pro mě nové informace. Zvláště o Háchově dětství a mládí.
Zdroj: ČSFD.cz (2021-01-24)Príjemný, láskyplný komentár rozprávača skôr drží stranu Emilovi Háchovi v jeho politickom živote, nevynecháva však trochu kritiky pri jeho kontroverzných rozhodnutiach.
Zdroj: ČSFD.cz (2020-03-31)"Co je mu dnes vyčítáno jsou někdy až primitivní projevy loajality. Ale málokdo ví, že za gratulaci Hitlerovi k narozeninám bylo propuštěno 150 studentů z koncentráku."
Zdroj: ČSFD.cz (2013-05-18)Ke shlédnutí zde:http://www.youtube.com/watch?v=HnpXRpTo8eY