Phil Spector (2013)

Mám rád dramatický žánr soudních procesů. Často se dokážu zamýšlet nad všemi dialogy, které zazní a fascinuje mě každičký nový detail, o kterém jsem nevěděl. Inspirováno skutečnostmi, proloženo otázkami a hezky vykresleno v pozadí příprav na hlavní líčení. Postavy dostatečně nastíněné tak, aby jste si neudělali přímý názor, ale aby jste balancovali na pokraji toho, co je pravda a jak to vlastně celé je. Tenhle film ztělesňuje, jak skvělý a nenahraditelný Pacino herec ve svých až šílených polohách je a je radost se na to dívat. Ostatně jako vždy.

Film jdoucí sice odněkud, ale bohužel nikam. Jediným, co celý tenhle soudní kus táhne, je ústřední herecké duo. Zbytek je taková jednohubka, která vás může sice zabavit v televizi, ale hlubší zážitek asi neposkytne. Celý děj působí jako zbytečně dlouhá příprava na blížící se vrchol, který ale nepřijde. Dramaturgická výstavba tak zůstává nenaplněna a pocit ze snímku neuspokojivě jalový. 4/10

Nový (nebo relativně nový) film, při jehož sledování by mě od začátku do konce napadalo, jak bezvýhradně skvělý herec je Al Pacino a jaká je radost ho sledovat, tady dlouho nebyl. Naposledy snad v roce 2010, kdy vznikl Doktor Smrt. Možná je to náhoda, že oba filmy vyrobila HBO, možná ne. Každopádně platí, že i ve Philu Spectorovi se Pacino našel, předvádí něco neskutečného a opět má k ruce perfektní spoluhráče s Helen Mirren v čele. Scénář pomocí důmyslně napsaných monologů i dialogů nechává diváka celou dobu balancovat na pochybách stejně jako Spectorovu obhájkyni, aby mu v závěru nic nevysvětlil a nechal ho, ať se rozhodne sám, jestli má důvodné podezření, nebo ne, a čemu vlastně věří (nebo věřit chce).

Místy ubíjející nuda. Film má 85 minut. A i z tak malé stopáže bych označil větší polovinu za hodně nudnou. Pokud někomu stačí celý film spekulovat nad tím jestli Phil vraždil nebo si ta ženská strčila revolver do pusy sama tak si tady pošmákne. Nic jiného se tady totiž neřeší. Co naplat že Pacino hraje jako z partesu, když scénář nenabízí vlastně nic. 45%

Trestuhodně nevyužitý potenciál. Hlavně Pacinův. Podobně jako uHitchcocka, i tady se osud nevšední, legendami opředené osobnosti, smrsknul na hereckou kreaci dobře maskovaného a nalíčeného hereckého profíka v roli sympatické excentrické freak, tentokrát v kulisách strašidelného zámku a tuctovém televizním dramatu ze soudní síně a přilehlého okolí. O Spectorovi se dozvíme vlastně jen to, že byl kdysi slavnej a divnej, ale teď je už jenom divnej (vážně to někdo, koho zajímá tenhle film, předtím nevěděl?). O procesu vyšetřování vraždy se dozvíme jenom to, že Spector možná nestřílel, ale zavřeli ho, protože advokátce Heleně Mirren těsně před posledním stáním nezabrala antibiotika. Mám neodbytnej pocit, že si tahle vyhasínající producentská hvězda zasloužila víc.