Phantasm V: Ravager (2016)

Finální dobrodružství, jehož start se začal odvíjet před sedmatřiceti lety (!), doplácí na překombinovaný scénář a mizerné technické zpracování. Za tak odporné CGI efekty by se nestyděla ani produkční společnost Asylum se svými Žraločími tornády. Phantasm nikdy nebyl o velkých rozpočtech, ale vždy si s penězi dokázal poradit a chytře je využít ve prospěch celku. Chci zpátky „levitující“ koule zavěšené na vodících provázcích! O digitální hnusy, jaké v počítači s příslušným programem vymodeluje každý druhořadý grafik, opravdu nestojím. S příběhem to není o moc lepší. Ravager sází na ověřenou logiku snů a prvků surrealismu, kdy se vnímání reality odvíjí od subjektivního pohledu jednotlivých postav. V prvním filmu byla tato technika aplikována na Mika, ale poslední film vkládá veškerou pozornost na bedra Reggieho. Děj sledujeme pouze z jeho perspektivy a není to moc hezký pohled. Reggie touží po definitivní odplatě stejně jako divák. Bohužel je již značně zestárlý a jeho mysl vykazuje známky značného opotřebení. vykazuje známky značného opotřebení. Děj skáče dozadu i vpřed a divák sledující hned tři časové roviny naráz, má co dělat, aby ten bordel stačil vstřebat. Jednou se nacházíme v minulosti, podruhé sledujeme úseky z apokalyptické budoucnosti, v níž Tall Man ovládl svět a vůbec nejhorší jsou scény mapující přítomnost, kde starý Reggie hnije v domově důchodců a jeho hlavu rozežírá stařecká demence. Naštěstí je tu spousta dovysvětlujících podzápletek a zvláštní logika, která nás alespoň částečně udržuje v orientaci uprostřed divokého příběhového oblouku. Přes divnou kameru, zfušované efekty a fádní dialogy, které nabírají na síle pouze tehdy, pokud se obracejí do dávné minulosti, přináší poslední díl jen těžko popsatelnou katarzi a vlnu omračující nostalgie. Tall Man tu sice zbytečně moc kecá, ale vidět v závěru skvadru postav s nimiž celá sága ožila, je opravdu dojemné. Kruh se definitivně uzavřel. Ostatně, smrt téměř devadesátiletého Anguse Scrimma, který nás opustil krátce před uvedením filmu, nedává prostor k dalším polemikám. Ravager je nedotaženým paměťovým cvičením, testující znalosti svých fanoušků. Pro zaryté příznivce předchozích dobrodružství, jde asi o důstojné rozloučení, ale náhodný pozorovatel nemá šanci do komplikované mytologie proniknout.Více.

Mnoho ľudí bude hodnotiť tento zhusta béčkový film na základe tragických trikov, ale čo tam po nich, keď aj napriek absencii financií na renderovanie dokážu vytvoriť temnú atmosféru postapokalyptického sveta a červeného sveta. Tentokrát ide o mindfuck s prelínaním troch realít, postupom času už len dvoch a neprekvapí, že v jednej sme na psychiatrickej liečebni. Hartman sériu oživil a určite s Coscarellim vedeli, pre koho Ravager robia a že do kín nepôjde a kritici ich nezaujímajú. V rámci trojdňového maratónu s celým Phantasm som v rámci možností spokojný aj s týmto finále.

Poslední díl Coscarelliho opusu magnum, kde už však přenechal režii někomu jinému, mi dlouho unikal. Návrat po dlouhých letech a rozpočet nižší než na kdejaké céčko od Asylum, možná se není čemu divit, že Coscarelli, jenž si přál epické završení nakonec rezignoval i na režii.  Škoda. Na druhou stranu, ač není pátý Phantasm, žádným zázrakem, pořád je to vcelku z hovna upletený bič, kde se realita už definitvně hroutí sama do sebe a zůstává vlastně jen Dlouhán s vědoucím úsměvem a hláškou : "Každý Dlouhán potřebuje svou zábavu".  V konečném vysvětlení celého  "phantasmického všehomíra" vlastně dokonalé a podtržení tohohle prohlášení návratem černé Rocky v závěru mne vede k opět slušné čtyřce.  Tall Man rulez!

Tak. Máme tu závěr(?) slavné (jen mezi milovníky béčkových horrorových bláznivin) P série. Jsem sice zvláště v tomto V díle, asi nejvíce zmatený, co je a co není realita, jestli něco takového v této sérii vůbec existuje, ale uživám si to rozhodně víc, jak předchozí Zapomění. Což mě někdy rozčiluje. Jak to mám tedy bráti? Části, v domově důchodců jsou reál a uchvatné megakoule, ničící jedním zásahem mrakodrap, či Dlouhán, nabízející na férovku Reggiemu dohodu, ne? Tak to ani omylem! To bych vás pane autore, musel zaživa vykastrovati rezavým nožem a bez umrtvení. CGI pomoc v některých efektech mi vůbec nevadí, i když je docela nezvyk, sledovati tento jediný díl v HD, páč předchozí filmy mám jen v obyč. ok kvalitě.;-) Hudba je stále klasa a byť považuji závěr. rapovou skladbu za poněkud mimo mísu pro tuto sérii, tak to ve výsledku zase takové pohoršení, není.;-) Koule jsou zde už naprosto a s přehledem totálně devastační a nepohrdnou už ani koněm.;) Nápad s liliputánským hercem, který mezi ty smrsklé skřety (made in Tall-man) squelle zapadne, je žůžo. Dokonce ani special quest star v mezititulkové scéně..Rocky mi nedělá šťávy. Odtud ten nápad II. s DT, Susannah. Sexykočka Dawn/Jane, jejíž představitelka se zvláštní shodou náhod jm. Dawn, jest příjemným bonusem a jinak se v podstatě vrací, všichni staří (což v tomto díle, platí doslova) známí. Jen se modlím, ať nějakého kreténa nenapadne spáchati remake apod., páč jak tu mnozí píší, bez Anguse Scrimma (a vlastně i ostatních), to je nemyslitelné. Paradoxně je dobře, že tato série, nesypala velké milióny a tím pádem snad hned tak nepadne do oka, nějakému tomu producentovi, co neví, co roupama zkurviti. P.s. úvod s chlápkem, co Reggiemu ukradne auto v poušti, je na 100% Hajzlík jeden, ale takový konec jsem mu nepřál.;) A rozhodně oceňuji, že tato série nemá prequely, spin-offy apod. Jako Child´s Play. Odmítám tomu od 4 říkati, Chucky. Jde se prostě dál v ději. Sice jsou IV a V v podstatě hl. pro zaryté fandy, ale to není handicap. Spíše to, že tato série není pro běžného konzumenta. Ufff. Zabralo mi to 4h, ale jsem rád, že mám konečně jeden z H dluhů (co se týče komentářů) splacen. Uživatel obitus, to vystihl přesně.;-) Jo a nezapomeňte si pozorně přečísti (tuším od II) závěrečné upozornění, co vás čeká, když tyto filmy z Phantasm série, budete nedovoleně kopírovati, dále rozšiřovati apod. Něco podobného má i série Critters, byť v poněkud jiném smyslu.;-)

Americký snímek „Phantasm: Ravager“ tak za mě rozhodně není zklamáním, jedná se o film, který dál buduje mýtus a hlavně se zde vrací všechny tři hlavní postavy, navíc v podání svých tradičních herců. A bohužel už jsme si jistí, že se tak děje naposled, samozřejmě pokud by v pomyslné šestce nebyl Angus Scrimm nahrazen svou digitální podobou. „Phantasm: Ravager“ ale zůstává hlavně snímkem pro fanoušky.