Otázky pro dvě ženy (1985)

Otázky pro dvě ženy (1985) – filmový poster
Originální název:\N
Rok:1985
Žánr: Dokumentární
Režie: Drahomíra Vihanová
Délka:22 min
Hodnocení:7,0/10

Sledovat Otázky pro dvě ženy online

Přehrávač zatím není dostupný.

O filmu Otázky pro dvě ženy

Drahomíra Vihanová ve svém krátkometrážním dokumentu sleduje dvě ženy odlišného věku, profese a způsobu života. První je vynikající a ambiciózní vědkyně, druhá pak pracuje v pokladně nádražní stanice v Srbsku u Karlštejna a ve volných chvílích se věnuje poezii. Vihanová klade čtyřicetileté vědkyni i stárnoucí naivní básnířce otázky, které se dotýkají jejich životní filozofie, vnímání okolního světa i osobních hodnot. Pronikavý dokument, který se zabývá v té době značně marginalizovanou otázkou postavení žen ve společnosti a ženskými mikrosvěty, vznikl v roce 1984.

Obsazení

Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.

Komentáře (6)

Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.

rivah ★★★☆☆

Zpověď dvou žen jdoucí nějak mimo.

Zdroj: ČSFD.cz (2023-01-20)
Binne

Nemyslím, že v tomto dokumentu hraje jakoukoli roli kariéra zpovídaných aktérek. Otázky nejsou příliš dobře pokládány a tím pádem se nelze divit odpovědím. Tento počin sám sebe popisuje jako dílo, které se zabývá otázkou postavení žen ve společnosti, což v dané době bylo marginální. Je to ovšem jen další z řady dokumentů, který se více zabývá atmosférou a prostředím, nikoli lidskou filozofií a porovnáním dvou úhlů pohledu. Nehledě na to, že marginální to bylo pro většinovou společnost (nebylo nutné to téma otevírat v mediálním prostoru do takové míry, v jaké se téma propírá dnes) - pro ženy bylo úplně stejně, jako pro každou lidskou bytost důležité hledání vlastního "místa" na slunci a každý člověk je přirozeně jiný, bez ohledu na pohlaví. To, že nějaká žena v dobách minulých toužila po rodině neznamenalo, že tomu tak bylo i u jiné - úplně stejně, jako dnes. Pakliže by se režisérka zaměřila spíše na postoj k těmto ženám ve společnosti, na jejich chápání rovnosti a práv, možná bychom do rukou dostali mnohem zajímavější počin s výrazně větší vypovídající hodnotou. V závěru se celý dokument tváří jako oduševnělé a feministické dílo, které ale postrádá patřičnou hloubku i cit.(04.01.2023)

Zdroj: ČSFD.cz (2023-01-04)
bubun

Tento minidokument je podivně tíživý, z čehož viním hlavně JIřího Stivína, protože s tou depresivní hudbou to už vážně trochu přehnal. Tíživé jsou ale také (některé) otázky, které Vihanová pokládá. Ne tak odpovědi. "Zamilovala jsem se do chloroplastu"... Zajímavou otázku střídá banalita a naopak.... "Co jste všechno dala do toho salátu?" Tři hvězdy především za černobílou atmosféru osmdesátek kdesi na chalupě v Srbsku, mezi hrnci, poklicemi a starou paní, která píše básničky o léčivých bylinách a cestách do práce.(14.07.2014)

Zdroj: ČSFD.cz (2014-07-14)
Marze

Spis vypoved o tehdejsi dobe.(14.01.2024)

Zdroj: ČSFD.cz (2024-01-14)
sator

Ano...(29.07.2018)

Zdroj: ČSFD.cz (2018-07-29)