Ortel (1999)
Sledovat Ortel online
Přehrávač zatím není dostupný.
O filmu Ortel
Příběh mistra dramatických point a překvapivě rozuzlených příběhů, Friedricha Dürrenmatta líčí jeden podvečer a večer úspěšného obchodního cestujícího Alfreda Trapse. Náš hrdina se vrací z velmi úspěšné služební cesty, na níž sjednal pro svou firmu výhodné kontrakty. Cestou mu vynechá vůz. Oprava bude trvat do rána. Traps zamíří do hotelu, jediného v malém městečku. Ukáže se však, že hotel je obsazen. Recepční Trapsovi doporučí, že ve vedlejší vile občas její majitel, soudce ve výslužbě Wucht, nechává odmítnuté hosty přespat. Tak se Traps dostane nejen do nádherné starobylé vily, ale i do podivné stařecké společnosti. Bývalý státní návladní Zorn, bývalý advokát Kummer a bývalý kat Pilet spolu s hostitelem Wuchtem jako každý týden pořádají opulentní večeři. A aby si to hodování zpestřili, hrají si na soudní přelíčení. Případy, které obvykle vážně-nevážně probírají, bývají inscenovány čistě hypoteticky. Dnes však mají staříci jedinečnou příležitost - totiž práci s "živým materiálem", tím je Alfredo Traps. Alfredo je celou situací kolem inscenování procesu, od velkolepého popíjení vín a likérů až k neuvěřitelné bohatosti večeře, okouzlen. Rád vstoupí do hry. S nejhlubším přesvědčením, že on je čistý nevinný, že v jeho životě není jediné zakolísání, žádná křivda, kterou by mu mohl někdo vyčíst. Moudrý soudce, obhájce, státní návladní i kat ve výslužbě se jen usmívají - oni vědí své. Jak pokračuje večer, ovínění a proces postupuje, ukazuje se, že Trapsův životní osud dostává povážlivé trhliny. A jeho přesvědčení o čistotě vlastního svědomí je fatální omyl. Hluboko nad ránem, když je vše dopito a snědeno, je Traps odsouzen k trestu smrti. Hra dostala tragický rozměr. I když soudní tribunál ústy starých pánů stále zdůrazňuje, že jde jen a jen o hru, její vyústění je tragické... tohle nikdo nečekal. Mistrná hra Friedricha Dürrenmatta je nejen o svědomí Alfreda Trapse, je především o tom, že zevrubnou inventuru vlastního svědomí by si měl čas od času udělat každý z nás.
Témata
Obsazení
Podobné filmy jako Ortel
Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.
Komentáře (29)
Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.
Dürrenmatta mám moc rád, hlavní aktéry též (krom Postráneckého, kterého jsem nikdy moc nemusel a který je tu podle největší slabinou celé hry), leč i přesto mě tato inscenace nějak nebavila, co víc občas i nudila. Páně Filipova starší verzeMalérs Pivcem, Hrušínským atd. by mě asi teď zajímala ještě o to víc. Ta je prý ale bohužel totálně nedostupná, kvůli autorským právům, či co, takže to je opravdu "malér"...
Zdroj: ČSFD.cz (2024-10-26)"Nevěš hlavu milý Fredy, trochu neviny přeci uneseš"Možná celé, co se v tomto televizním filmu Františka Filipa podle hry Friedricha Dürrenmatta odehrálo, měla být jen"parodie na něco co neexistuje a čemu ale tento svět pořád věří,". Alfredo Traps však tuhle "parodii na spravedlnost" neunesl a mě to vyústění přišlo vskutku mrazivé, ale i absurdní zároveň. V porovnání s tím, čeho jsme zde svědky po většinu času, tedy jakési "bujné pánské jízdy", se to celé na konci nějak zvrtne a z těch dvou "rozsudků", které Radovan Lukavský s grácií sobě vlastní pronáší, tak nakonec převáží nikoliv ten "právnických" ale ten "metafyzický".... Jako Dürrenmatta hra je toto vskutku silné. Typické „modelové“ drama, kdy je ona situace jakési "metafyzické viny" dovedena do krajnosti. Pokud jde o hereckou stránku, tak musím říct, mi vůbec nepřišel špatný Václav Postránecký, jak tu někteří píší. Zvláště na konci, když zoufale říká"vy nevěříte, že jsem schopen vraždy", to bylo hodně působivé. Z oné čtveřice "starých pánů" mě vedle již zmíněného Lukavského určitě nejvíc zaujal Luděk Munzar. Jeho "obžalovací řeč" byla famózní. Režijnímu pojetí Františka Filipa bych asi vytkl je tolik, že je v jistých chvílích až moc v područí hereckých kreací oněch hereckých legend, kteří ale tu svou opileckou bujarost někdy až trošku přehrávají. Ale jinak dosti silný zážitek a velká spokojenost.
Zdroj: ČSFD.cz (2023-03-17)Po vetsinu casu takova normalni inscenacka, kterou na konci povysily zaverecne reci (samozvanych organu spravedlnosti) statniho zastupce,obhajce a hlavne dvoji rozsudek soudce v podani Radovana Lukavskeho. Vyraznym rysem snimku je jeho, pravdepodobne zamerna, nejednoznacnost. Nevime, nakolik vazne starici svou hru mysli. V kontextu jinych Drr dramat se muzeme domnivat, ze ji mysli smrtelne vazne, taktez v prubehu inscenace se tak zda, ale jistotu nemame a jiste to nevi ani hlavni hrdina V Postraneckeho,ktereho starici dovedli ke katarzi. Osobne bych byl zde opatrny na souslovi herecky koncert. Vyse uvedena nejednoznacnost se odrazi i v jakemsi prehravani, ktere balancuje mezi zovialnosti a dramatem, ale nedovede se rozhodnout, kam vlastne spada, az to nakonec vsechno pocitove pada a trochu nefunguje. Tvurcum se zde proste jaksi neveri. Za mne takovych normalnich 40 + 10 povysenych = 50 pro.
Zdroj: ČSFD.cz (2022-02-15)O není přitažlivosti je kontaminována právním nihilismem především naší současnosti. I když Filipův scénář není vždycky nejdokonalejší, herecké výkony a režie rozsudek staví do vysokého nadprůměru. Co člověk cítí jaksi postranně je vnitřní svár Postráneckého postavy. Je obvyklé vozit s sebou na obchodní služební cesty pistoli? Nebyl už k sebevraždě rozhodnut a neprobíhal v něm nezávisle na dialozích destruktivní proces sebezničení? Vždyť žil vyplněný, truchlivý život.
Zdroj: ČSFD.cz (2020-09-20)Život vpravdě postmoderní. I lidské síly mají své meze. Krize doutnala, až vzplanula k tragickému konci.
Zfilmovanou divadelní hru, u které nijak nenadchne zápletka, natož vyústění, hodně kazí příliš mnoho zbytečných řečí. Protagonistům není mnohdy rozumět, jak mluví jeden přes druhého, což spolu s nataženou stopáží beru jako velkou chybu režie.
Zdroj: ČSFD.cz (2020-08-27)Poslední film Petra Haničince. To je taky dost znát. Jinak ale odehráno dobře. Bodejť ne. Typická divadelní hra psaná jako úlitba účinkujícím.