Někoho jsem zastřelil (1966)

Pomalý rozjezd byl zajímavý jen díky slušným hereckým výkonům, ale jinak mě to nějak neoslnilo. Pak dokonce přišlo i pár nezáživných až nudných pasáží, ale postupem času tento kriminální případ začal nabírat na atraktivitě a já se u jeho sledování i bavil. Vyšetřování nakonec dopadlo úspěšně, Jiří Adamíra, Jana Hlaváčová i Cupák podali kvalitní výkony, Kačírkovou jsem málem nepoznal. Lepší průměr, ale znám lepší a kvalitnější československé kriminálky…

Bejvaly doby, kdy jsem sledoval a vyhledával výhradně československou tvorbu a v té době byly pro mne podobné TV snímky zasazené do Anglie, Francie či Spojených států specifickým obohacením. Poté, co jsem za dva a půl roků nakoukal relativně slušnou část zahraniční dobové produkce, řada kousků tohoto typu u mne nedokáže plně přežít zkoušku času a rozhledu.Ministerstvo strachu(Sadková) neboMuž v osidlech(Sequens) mají natolik skvělou předlohu a současně jsou tak excelentně uchopeny i sehrány, že v této zkoušce bez problémů obstály a dokážu být z nich nadšen pořád stejnou měrou. Žel, Gérardova detektivka anglického střihu v nepříliš výrazné režii Jaroslava Novotného mne už opětovně nedokázala tolik oslnit a odebírám jí hvězdičku. První půlhodina, než zazní v telefonu onen zvrat se vzkazem,,někoho jsem zastřelil", na mne působila úplně bez šťávy, zlepšilo se to až s nástupem pořádného vyšetřování. Jiří Adamíra, slavný představitel rady Korejse zPanoptika města pražského, zde poprvé před kamerou sehrál jednu ze svých typických rolí vyšetřovatele (zde inspektora ze Scotland Yardu) a podal tradičně vynikající výkon. Dokonce v konkurenci ostatních přítomných vyčníval natolik, až se to stává ve scénách bez jeho přítomnosti slabinou. Otázkou zůstává, kolik lidí podobná studiová detektivka v špatné technické kvalitě dokáže po 54 letech od svého vzniku ještě oslovit. Osobně jí potřetí už asi nemám zájem vidět, i navzdory výbornému herci v hlavní roli.60%

Divák je od začiatku oboznámený s problémom, na základe ktorého začína okamžite vyšetrovanie. Problémom je však preniknúť medzi spoločnosť snobov v podaní málo charizmatických hercov a nájsť tam kvalitné postavy. Napätie ruší nemožná hudba a nudná kamera. Zamotávať sa to začne až po vražde, ktorá vyzerá na jasný prípad, no skutočnosť je úplne iná. Viac ako pomalé tempo filmu a nezaujímavé postavy nerobia dobre jeho kvalite.

Knížku jsem četl dříve a dodnes ji považuji za jeden z vůbec nejlepších whodunitových nápadů, je srovnatelný s Agathou Christie. Toto je pro mne jeden ze špiškových českých TV filmů šedesátých let, opět, jako Ministerstvo strachu, i díky panu Adamírovi, který zde ovšem hraje svou klasickou milou a mírně cynickou postavu, zcela jinými prostředky, ale opět na naprostí špičce. Spojení s Irenou Kačírkovou je vynikající, moc se mi líbí i stará generace paní Vášové a Boháče (jakkoli jeho lehce patetizující projev nemám rád již od jeho mladých rolí). Oproti Ministertsvu je tady trochu slabší linie dokreslujících herců (Lír, Homola, Mareš), škoda, paní Hlaváčová je vynikající. Scénář tentokrát pan Zelenka, u Ministerstva to byla manželka, opět velmi dobrý, měl to ale snažší, předloha je jednodušší a méně vrstevnatá. Výborná věc, která skoro nestárne .

Taková milá černobílá starožitnost s plejádou hereckých osobností, z nichž stojí za zmínku hlavně mužské osazenstvo, na kterém se vyřádili hairstylisti té doby a třeba to tupé, co nasadili mému oblíbenému J. Adamírovi je teda parádní. O famózním černém hrnci na hlavě I. Kačírkové ani nemluvím. Prej Španělka... V zásadě to ale rozhodně není špatná inscenace, pokud se tedy divák smíří s jistým divadelním nádechem a ve chvílích, kdy se toho na obrazovce moc zajímavého neděje, se zabaví jinak (hraní her na mobilu, poslech hudby atd.). Na deštivé odpoledne ideální.