Návrat Falcona (2014)

Pozitivně snesitelné béčko, kterému se dá sice určitě dost vytknout, ale i pár důležitých prvků se na tom dá vyzdvihnout. Já tedy začnu těmi výtkami, a tam nemohu začít ničím jiným, než nevyužitím v mnohem vyšší míře bojového umění Michaela Jai Whita, který to rozbalí prakticky jen až v úplném závěru, do té doby má ale jen pár krátkých konfrontací, navíc s ubohými soupeři, takže žádná hitparáda. Otázka zní samozřejmě proč? Proč když mám v titulní roli takové zvíře, tak proč ho využiju tak málo? No a druhé negativum směřuje prakticky k celé prostřední třetině filmu, kde se až neuvěřitelně vůbec nic neděje a vyloženě tato pasáž nudí. Toť z těch zásadnějších negativ, a nyní už k těm výraznějším pozitivum, a tam musím překvapivě pochválit zpracování celého filmu, které je sice pořád béčkové, ale kvalitně béčkové, tedy bez nějakých vyloženě laciných scén, dialogů, záběrů, či třeba hereckých výstupů. Její obsah pak také není vyloženě mizerný, tedy zároveň ani nikterak nápaditý, či nepředvídatelný, ale celkově tak nějak funguje a baví, samozřejmě v rámci podobné produkce. Dále postavy a jejich herecké představitelé lze vnímat také vesměs rozhodně dobře, všichni jednají a hrají přesvědčivě a nikdo se nikterak zbytečně neztrapňuje. No a co se týče akce, té je tedy jak jsem zmiňoval méně, ale zpracována je určitě zábavně a na úrovni. Ve výsledku tak příznivci podobných snímků budou s touto podívanou jistě spokojeni, protože jim má rozhodně co nabídnout, no a zbytek bude brblat tak jako tak, takže ti ať se tomu radši vyhnou rovnou.

Michael Jai Whitejako mariňák s postraumatickou poruchou, který odletí do Brazílie srovnat bandu záporáku v tamních chudinských čtvrtích - vlastně klasické spíše levné béčko, s ničím originálním ve scénáři, ale celkem slušné tempo a neotřelé prostředí ze Sao Paula je osvěžující, ikdyž je fakt, že vlastně obrazově ani není moc znát, že by se to točilo v Brazílii.

Návrat muskulatúry do klasických vôd tajných operácií ako inak z výstižným názvom "Sokol". K tomuto ale príde až po určitej dobe, ktorá diváka trochu popretriasa v kresle. Keďže Fast Five ukázala favely spôsobom, že tými úzkymi uličkami prejdú aj objemnejší, trepú sa tam ďalšie karatistické "esá" a zjednať nápravu teda ide aj Jai. Ten s absolútne rovnakým výrazom tváre prejde pár domami a ulicami, stretne pár osôb (ázijských štatistov nepočítam), a rozdá pár rán mne nevoňajúcim spôsobom založeným na topornosti. Ernie Babrák sa snaží šokovať, v týchto vodách trošku čerstvo a miestami šikovne (zabitie krížom, modlitba, deti, samuraj), no vždy ostane babrákom, ktorý nedvihne svoj potenciál. Veľmi nízky rozpočet toho veľmi nedovolil a film samotný nedovolí, aby si divák z neho odniesol aspoň trošku z údernosti, empatie, akčnosti či osudovosti. (videné 07.11.2020, Filmbox archív)

Skoro po celou dobu jsem lavíroval mezi třemi a dvěma hvězdičkami, no nakonec se přikloním k nižšímu hodnocení. Přestože natočené špatně to není a ani v akčních scénách jsem problém neshledal, Michael Jai White se hýbat umí, i když tady se vtěluje (ne, nehraje :-)) do "seagalovského" terminátora jednoho-dvou přesných tvrdých úderů (což v důsledku znamená, že výborný Lateef Crowder toho ze své capoeiry předvede jen velmi málo). Jenomže kriminální zápletka ke své smůle zapojuje snad každé myslitelné klišé a kromě exotického prostředí brazilských favel mě jednoduše nebavila.

Ja si nepomôžem, guilty pleasure ako lusk. Poctivý návrat k osemdesiatkám a túto béčkovú jazdu bez akéhokoľvek zapojenia mozgu som si náležite vychutnal. Jediné čo zamrzí je , že zo súboja White vs. Lateef sa dalo skutočne vydupať viac. Skrátka, škoda nedomysleného a odfláknutého finále, inak by som sa asi nehanbil dať tam za päť hviezdičiek. A hej, Michael Jai White je stále väčší a väčší.