Motokáry (2020)

Řecky s řeckými, toť jediný důvod, proč jsem se k téhle netflixové sračce uvolil. Kdyby aspoň obsadili hezkou herečku, ale to Anastasia Bampos fakt není. Klišé na metr čtvereční dosahuje max. hodnot. Každý si rád bouchne do malého černouška, osamělá matka a policajt nechávající mladistvé řídit ulicemi si rádi skočí jak na písknutí, a padouch Drago Malfoy nakonec zmouřdí a podá ruku vítězi. Kdyby aspoň tvůrci koukali na závody, a nechali našeho HERDINU předjet třeba blbý tři kola před cílem a pak držet diváka v napětí, jestli to uhájí. Ale voni ne, hodí to na poslední zatáčku která je mimochodem na tom okruhu nevhodná k předjíždění. Byl jsem tam.

Naprosto generický rodinný sportovní filmek. Postavy už nemůžou být šablonovitější - hrdina je frája s daddy issues opsaný z Top Gunu, k ruce mu je svérázný zahořklý mentor vytahovaný ze své ulity, hrdinova holka se marně snaží prosadit v mužské branži, hrdinův kámoš je outsider-komická figurka, prostě klišé vedle klišé a nejkratší cesta k cíli. Režie, kamera, hudba i závodní scény jsou pak dokonale sladěné ve své nevýraznosti. Ale herci jsou fajn a pokud na to máte náladu a nic moc nečekáte, je to v pohodě koukatelné. Ale fakt generické až hanba - přitom by stačilo tak málo a mohla to být opravdu zábavná, napínavá a dojemná jízda. Jediný hezký nápad navíc byl ten s otcovým duchem v závodní hře.

Každý má nějaký ten sen. Ovšem mladík Jack, který se společně s ovdovělou matkou zrovna přistěhoval do nového města, vlastně žádný nemá. Protože do motokáry jen tak z hecu sednul a záhy zjistil, že tahle atrakce je pro něho vším. Obratem hravě porazí skoro celé startovní pole a kvalifikuje se do národního šampionátu. Jak snadné. Pokud ho chce ale vyhrát, musí přesvědčit zahořklou bývalou závodnickou hvězdu, aby ho trénovala. Což nebude tak obtížné. V týmu má ještě ustrašeného nového kamaráda a dívku z konkurenční „stáje“, která sní o práci mechaničky pro F1. Přidrzlý hošan ještě zvládne najít partnera osamělé matce, chovat se jako debil, protože na dráze opakuje stejné chyby, urazit trenéra, který skrývá vlastní bolístky, a samozřejmě pak vše vyhrát a urovnat. Ve výsledku nakonec jen programová výplň karanténních dní a mnohokrát viděný příběh. Od kouče v důchodu Richarda Roxburgha (Moulin Rouge) jsem asi čekal víc, dost mě štvaly i rádoby dojemné flashbacky vzpomínající na otce. Tři dietní hvězdy ale nakonec dám.

Pre priaznivcov motoršportu to bude celkom príjemná oddychovka, ale pre ostatných to bude asi nič moc. Inak je to klasická športová šablóna o cieľavedomom chalanovi, ktorý má síce talent, ale nie zázemie. Priamočiary dej s klišovitou zápletkou napokon speje k tomu, čo býva na záver takmer každého športového filmu. Ja mám motoršport rád, takže ma to bavilo, ale od kvalitného filmu to má stále ďaleko. Toto bolo také príliš idealistické...

Mimo môjho žánru, mimo môjho záujmu. Film skôr pre dospievajúcu mládež a fanúšikov motorizmu. Ale fakt skôr pre tie deti. Milým prekvapením bolo vidieť Frances O'Connor, ktorá aj po päťdesiatke vyzerá veľmi dobre. Platí to o to viac, že je to Angličanka, a naozaj sa na obraze príliš nelíši od toho, čo sme ju videli v Prúde času alebo v Zmluve s diablom pred dlhými, dlhými rokmi.