Mlčící hvězda (1959)

Tohle hlavně strašně zastaralo. Teď neřeším slabší vizuál (především Venuše), ten mě zajímá asi ze všeho nejmíň, jde mi spíš o naprosto chabý děj. Na ten jsem se těšil že všeho nejvíc, ale nakonec z toho vypadla jen banální pohádka (k seriózní sci-fi bych to asi fakt nepřirovnal, protože zde fyzika docela dostává na prdel a Venuše je také velice "realisticky" zobrazena...) s naprosto průměrnými a nijak oslnivými postavami. O dialozích to ale platí ještě víc a o filmařské stránce snad úplně nejvíc. A taky tomu naprosto chybí nějaká atmosféra nebo napětí. Prostě je to celé slabé a celkem mě to mrzí, ale tak co nadělám. Natočené je to podle Lemovy prvotiny, tak se dá čekat, že i on se v ní tak nějak hledal. Až pak přišlo to nejlepší. Ale i tak se z toho nápadu dala natočit slušná scifárna, jen by se toho asi musel chopit někdo jiný... 2*

Plakátové info:JSTE TAM S NIMI….NA NEJVÍC VZRUŠUJÍCÍ, NEZAPOMENUTELNÉ CESTĚ V HISTORII LIDSTVA!!! ___ Viděl jsem zkrácenou americkou verzi, takže se mohu vyjádřit jenom k ní a nemám s ní sebemenší problém. Předně je na ní vidět štědrý rozpočet, větší, než u celé řady hollywoodských bratříčků té doby, přeci jenom pro východní blok to byla otázka prestiže, natočit výživný, výpravný sci-fi film, který by se vyrovnal těm „ošklivým imperialistům“. V americké verzi nejsou žádné plenární schůze, žádné známky internacionalizace, žádné držení se za ruce v samém závěru. Kosmická loď v kontextu doby vypadá věrohodně (je vidět, že si tvůrci hodně vzali ze základního sci-fi kamene ´Destination Moon´), dočkáme se dokonce i stavu beztíže a dialogů, které natahají za uši. Samotná Venuše je docela působivá, tady si tvůrci vyhráli s kulisami – prostředím planety je pokryto mlhou, nebe je osvětlené polární září a architektura Venušanů je krásně bizarní, všechny ty špičaté věže s desítkami oken, které se vinou jako obří vývrtky, obklíčené plazícím se živým rosolem. No, kouká se na to hezky. Strašná škoda, že se dochovala jenom opravdu ošklivá kopie, jako byste VHS kazetu hodili do pračky na půlhodiny při 60 stupních Celsia :o) Nechybí i ekologický apel v podobě závěrečná pointy, která je jako vystřižená z Rocketship X-M (1950), kde je taky zřejmé, že si Venušané zničili planetu svým špatným přístupem.

Interiér lodi, pěkný. Ale ten coloring, díky němuž ten černoch vypadá tak děsivě, že právě přišel ze samotného pekla, je ech. To měli raději udělat čb. Ocituji přeložený komentář z jutub, který je prostě...parádní:A po přistání na Venuši, celá posádka a loďjsou rozdrceni a spáleni díky nesmírnému tlaku a žáru...konec filmu.;-)

Videná americká verzia. Tak snáď to jediné, čo je dodnes na tomto filme zaujímavé, je štylizované výtvarné stvárnenie Venuše. Inak sa tvorcovia úmorne snažia, vo všetkej vážnosti, publiku zdeliť to, čo urobilo, bez preháňania, nejakých sto amerických filmov v predchádzajúcej dekáde. Mlčiaca hviezda tak pôsobí na rok svojho vzniku značne archaicky a ako keby bola nakrútená v roku 1950. Vyššie hodnotenie je spôsobené najmä mojou obľubou subžánru vesmírnych ciest a skrátka tým, že je film tak mimo, až je nechcene vtipný a divák sa bude perfektne baviť na úkor tvorcov. No a ešte fakt, že iba málokto sa v histórii sci-fi vydal na druhú planétu od Slnka v našej slnečnej sústave.

Koprodukční projekty studiaDEFAs jinými státy východního bloku (jmenovitě Polsko a Československo) se do 60. let daly spočítat úspěšně na prstech jedné ruky. Charakteristickým znakem pro vlnu koprodukčních projektů od 60. let se staly filmy orientované na divácký úspěch, filmy žánrové a spektakulární. Jedním z nich byl fantastickovědecký filmMlčící hvězdaa z oné vlny byl filmem nejzajímavějším, a to jak výrobou, tak výslednou podobou. Klíčovým znakem pro proces výroby filmu se stalo neustálé přepisování scénáře kvůli neshodám jednotlivých stran (šlo o spor týkající se věrnosti předlohy – podle polské strany předkládala německá strana verzi scénáře, která se od předlohy příliš odkláněla, respektive si stěžovali na absenci filozofického vyznění a filmu jako pouhé technické atrakce; dalším problémem byl koncept, který obě strany upřednostňovaly – německá strana byla více orientovaná na reprezentaci socialistického režimu, kdežto ta polská byla silně umělecky laděná), které se nakonec podařilo vyřešit až po rozhodnutí SED, které dokončení snímku považovalo za velmi významné (ideologicky). S tím také souvisí výsledná podoba díla: východoněmecká verze je prošpikovaná ideologickou propagandou, která je místy až nesnesitelná. Já naštěstí viděl americkou sestříhanou verzi, kde se očividné ódě na socialistický režim podařilo snesitelně vyhnout. Co se týče samotného snímku, tak je vidět, že utrpěl neustálým přepisováním scénáře, dialogy jsou místy dost špatné, zápletka jednoduchá a nízký rozpočet (i když paradoxně šlo o doposud nejnákladnější film studiaDEFA) je maskován tím, že se skoro nerámuje ve velkých celcích, a proto povětšinou vidíme jen detaily a polodetaily. Vizuálně opojné jsou sekvence na Venuši, vyvolávající až surrealistický dojem a kompenzující výslednou strukturu filmu, takže výsledný dojem je průměrný (šachová scéna mě naštvala a chtěl jsem poslat film do dvouhvězdičkových vod).___Uvidíme po srovnání sEolomea. [KINEMATOGRAFIE VÝCHODNÍHO NĚMECKA]