Legenda o Orinovi (1985)

Legenda o Orinovi je epický animovaný sci-fi dobrodružný film z roku 1985, silně inspirovaný Star Wars. Film se odehrává se na planetě Trinia, kde lidé otročí v podzemních dolech pod nadvládou tyrana Zygona a jeho robotů. Mladý horník Orin nalezne v dole magický jílec meče, přes který mu hologram starce odhalí existenci svobodného světa na povrchu. Po smrti dědečka své přítelkyně Elan, který obětuje život, aby Orin utekl, se hrdina vydává na povrch planety. Zde potkává cynického pašeráka Dagga, který ho vezme na své lodi Starchaser. Orin se spřátelí s fembotkou Silicou, přeprogramovanou Daggem, a potkává princeznu Avianu, guvernérovu dceru. Společně putují galaxií a hledají čepel k Orinovu meči, která je klíčem k porážce Zygona. Na planetě Bordogon Orin navštíví věštkyni, která ho směřuje na Novalunu, kde doufá najít čepel. Během cesty čelí útokům Zygonových robotů, kteří rozpoznají Orinovu sílu a chtějí ho zastavit. Orin a jeho spojenci se vracejí na Triniu, kde vede vzpouru otroků proti Zygonově tyranii. V závěrečné bitvě Orin využije moc meče k zničení Zygona a osvobození svého lidu. Po vítězství uzdraví svého slepého bratra Calliho a odmítne nabídku připojit se k duchům Kha-Khan, aby zůstal se svými přáteli. Film končí odletem Kha-Khan do hvězd, zatímco Orin a jeho lid začínají nový život na povrchu Trinie

Legenda o Orinovi je sci-fi fantasy příběh z roku 1985, který sleduje dobrodružství mladého otroka Orina. Žije v podzemním světě, kde jeho lid pracuje v dolech, a postupně zjišťuje, že jeho osud by mohl být jiný, než jaký mu byl určen. Zvláštní nález – zářící meč – jej zavede na cestu za poznáním, svobodou a možná i za něčím větším, co přesahuje jeho představy. Film je typický hrdinský příběh s prvky epického boje dobra proti zlu.


Film lze zařadit do oblasti sci-fi fantasy žánru z 80. let, kdy byla v oblibě díla kombinující vesmírné prvky s mytologickým podtextem. Filmy jako Star Wars položily základ pro dobrodružné sci-fi, které nejen ohromuje efekty, ale i klasickou hrdinskou narací. Dílo navazuje na tuto tradici, čerpá z bohatého odkazu epických fantasy příběhů a sci-fi dobrodružství.



Režisérem filmu je John Brunner, jehož kariéra zahrnuje různé sci-fi a fantasy projekty. Tento film je v jeho tvorbě relativně raným pokusem o propojení sci-fi s prvky klasické fantasy. Pozdější díla se věnují spíše psychologičtějším a komplexnějším světům, což ukazuje Brunnerův tvůrčí růst a schopnost posouvat sci-fi hranice.


Legenda o Orinovi je zajímavým příspěvkem do sci-fi a fantasy filmového dědictví. Představuje zajímavou syntézu dobrodružného příběhu a sci-fi, která však může dnes působit trochu naivně. Film je vhodný pro milovníky starších sci-fi klasik, kteří ocení nejen příběh, ale i atmosféru 80. let.

Tak tohle byl animák mého dětství. Půjčoval jsem si ho ve videopůjčovně snad každý víkend. Dospělýma očima musím přiznat jisté nedostatky. Je to vlastně vykrádačka Hvězdných válek (ale já to viděl dříve než SW), naivní hrdina má více štěstí než rozumu, občas zbytečné odbočky. Krom pašeráka jsou všechny postavy černobílé. Na druhou stranu to má zajímavý příběh, občas je to vtipné, parádní vizuál a vystavělo to solidní vesmír s bohatou historií. Kdyby se to vzalo vážně, mohl by z toho být solidní univers. S přetrvávající nostalgií 90 %.

Za doprovodu zvukových efektov zo STAR TREK a STAR WARS a podobne inštrumentovanej hudby, sa nám odvíja šablónovitý príbeh o súboji dobra nad zlom. Snáď môžem iba ľutovať, že som to nezhliadol ako decko, pretože verím, že mi mnou teraz riadne lomcovala nostalgia a zrejme by som snímok hodnotil pomerne lepšie.

Klon Hvězdných válek, který má dokonce i princeznu (která je zrzka), cynického pašeráka (který kouří doutníky a nejspíš sodomizuje robotky) a otravného robota (který vypadá jako něco, co designovali v Aplleu), nemluvě o hlavní vrcholně naivní postavě, která shodou náhod objevila jílec meče, který má poněkud unikátní schopnosti... Ehm.... Když pominu tohle prasoidní vykrádání, našlo by se i pár dobrej věcí, třeba docela výraznou vyspělost (umírají i děti), ale to je tak všechno, je to totiž rize průměrná záležitost (z čehož dost často pramení mnohem horší pocity, než z nějakého totální odpadu), kde neskutečně irituje dokonalá tupost hlavního hrdiny i to, že půlku situací řeší Deus Ex Machina. Sice by bylo zajímavý vidět to ve 3D, ale takhle je to jenom zapomenutelné scifi, u kterého za dva dny nebudu vědět, že jsem si ji pouštěl.