Le Crime ne paie pas (1962)
Sledovat Le Crime ne paie pas online
Přehrávač zatím není dostupný.
O filmu Le Crime ne paie pas
Zločin se nevyplácí... tedy aspoň někdy. V první povídce z renesanční Itálie se dozvíme, že opovrhovaná žena je nebezpečná, ale milující je ještě nebezpečnější. Ve druhé povídce z konce 19. století se ukáže, jak smrtelně nebezpečné je pošpinit pověst poslancovy manželky. Třetí povídka z doby před první světovou válkou nás přesvědčí, že zahrávat si s několika muži najednou může být smrtelná kombinace. Ve čtvrté povídce ze současnosti se dozvíme, jak je životně důležité naplánovat vraždu a neztratit při tom vlastní hlavu.
Obsazení
Podobné filmy jako Le Crime ne paie pas
Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.
Komentáře (4)
Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.
Prej„postavy a události v tomto filmu jsou založeny na skutečných faktech a protojakákolipodobnost s existujícími skutečnostminenínáhodná...“To je tedy u adaptace povídek známých autorů slušná ironie vůči tvůrcům, co titulek s opačným významem alibisticky užívají také u filmů inspirovaných skutečným případem... ale v roce 1962 si snad Oury mohl podobný fórek dovolit bez větších obav. **** Gérard Oury mě opět hodně potěšil – dá se říct, rovnou na několika úrovních: Jakožto běžného diváka toužícího po tom spatřit a sledovat zábavné, napínavé a překvapivé příběhy, dále jako velkého příznivce francouzské filmové scény druhé půlky minulého století včetně množství jejích hereckých hvězd (...a těch se tu sešlo, často i ve vedlejších až ryze epizodních rolích opravdu požehnaně, skoro jako na silvestrovské estrádě :D... až jsem čuměl) a do třetice i coby nadšeného cinefila, který navrch ocenil metafilmové vtípky s návštěvou kina s promítáním samotného Ouryho filmu nebo způsob vyprávění druhé povídky, střídající hrané pasáže v retrospektivě s montážemi šrafovaných karikaturních kreseb a novinových článků. Každá ze čtyř povídek oplývala svým vlastním kouzlem odlišné doby (a místy i pojetí) a současně s každou další povídkou jsem měl pocit, že úroveň zábavnosti filmu stoupá.... až do té finální, v níž se objeví mj. anglicko-francouzsky mluvící Funès nebo britský důstojník pronese při vyšetřování hlášku„V Londýně se mi sice líbí mlha, ale v Paříži mám rád jasno.“Netradičně rozsáhlá stopáž mi vůbec nevadila, naopak je spolu s celkovým výsledkem pro mě důkazem, že i od pohledu relativně zaměnitelné dobové žánrové počiny kdysi uměli vybraní tvůrci zpracovat poctivým, velkolepým a osobitým způsobem.[80%](17.04.2024)
Zdroj: ČSFD.cz (2024-04-17)Zpočátku nic moc, ale třetí a čtvrtý příběh byl rozhodně zajímavý s několika drobnými překvapeními. Pan Funes, bohužel, až ke konci snad ne ani minutu. Nestopoval jsem to. Připadalo mi to zbytečně dlouhé, ale zase čtyři příběhy… Dávám tedy čistý průměr, ta padesátka je tak akorát.(13.08.2023)
Zdroj: ČSFD.cz (2023-08-13)Film de qualité, poněkud opožděný. Divák přijde do hlediště kina a sleduje příběhy, mezi jednotlivými se rozsvítí světlo.(50%)(02.04.2022)
Zdroj: ČSFD.cz (2022-04-02)ocenenia :MFF Cannes 1962 -nesúťažný výber(01.02.2013)
Zdroj: ČSFD.cz (2013-02-01)