Kung-fu bratři (1979)

Každý kto aspoň trochu pozná Sammo Hungove filmy nemôže očakávať scenáristické zázraky. Podobne je to aj s Knockabout, veľmi jednoduchá zápletka ale na kvalite filmu to vôbec neuberá, pretože svoju silnu stránku skrýva vo svojich hercoch v spojeni s Martial Arts, kde všetci borci na pľace excelujú no najviac si pre seba ukrojuje Biao Yuen (nečakane) a plne sa ukáže prečo robil dabléra Bruce Leeovi.

Reziser Sammo Hung Kam Bo sa konecne dotkol dokonalosti, film je brutalne namakana honkgongska rubanica se vsim vsudy, cholerografia kung fu zapasov je majstrovska, tempo neda vydychnut ani na chvilu. Rezisersky takmer perfektne, Sammo Hung Kam Bo sa priblizil sialenym kuskom, co stvaral v HongKongu isty Cenovic Dzudyna : 95 %

Konecne sa Yuen Biao dockal hlavnej ulohy v kung-fu, ktore je do velkej miery buddy komedia o dvoch bratoch (Yuen Biao a Leung Kar Yan), ktori sa zivia ako drobni zlodeji. Prvu polovicu filmu sledujeme ich vtipne finty ako sa dostat k peniazom az kym nenarazia na chlapika (Lau Kar Wing), ktory im da taku lekciu, ze ho zacnu otravovat, aby sa stal ich majstrom. Lenze postupne sa z neho vykluje typicky zaporak, co si jeden z bratov odskace a v druhej polovici nas caka klasicky trening a finalna pomsta. Treningu sa ujme miestny zobrak (Sammo Hung), ktory je samozrejme nahodou dalsi skuseny majster kung-fu. Z dalsich postav ma este trochu priestoru a nejaku bitku Mars ako policajt, ktory patra po Lau Kar Wingovi a jeho dvaja byvali kumpani (Wong Kwong Yue a Lee Hoi San). Samozrejme nesmie chybat cameo vystup Karla Maka ako policajta. Zbytok znamych xichtov tvori uz len krovie. Okrem zabavnych prihod hlavnej dvojky sa mi na pribehu paci pojatie typického hlavneho zaporaka, ktoreho sledujeme vo chvilach volna, ked nikomu nezabija ziadneho clena rodiny. Az na nejake jeho chamtive skutky o ktorych sa vlastne nic konkretne nedozvieme, to je celkom pohodovy clovek, ktory si dokaze ziskat divakove sympatie. Vdycky som tuzil vidiet oldschool kung-fu cisto z pohladu zaporaka a tento film mi to aspon s casti ponukol. Takisto povinne zabitie nejakeho pribuzneho hlavneho hrdinu je tentoraz emocionalne ovela intenzivnejsie, kedze s tou postavou stravime vyse polovicu filmu. Napriek tomu to nejaka tazka drama nie je. Sammo hned po tejto tragickej scene nahodi komicky trening. Ale tentoraz su tieto style celkom vyvazene. Napriek komedialnemu pojatiu filmu je tu tentoraz aj dostatok bitiek v ktorych Sammo naplno predava divakovi Yuen Biaove schopnosti. No a kedze to bol za mlada famozny akrobat, tak bitky obsahuju mnoho premetov, salt a podobnych sialenosti. Aj bez pouzitia pomocnych lan Biao stravi vo vzuchu pomaly viac casu ako na zemi. A ani Sammo sa nechce nechat zahambit, takze sa s nim snazi drzat krok. Finalny duel je skoro nekonecny a plny sialenych akrobatickych kuskov, ktore su skoro az zbytocne, ale mne to nevadi. Prave naopak. K uplnej dokonalosti mi chybalo este trochu väcsia davka humoru. Vysledkom je skvele kung-fu, ktore je zabavne jak Dirty Tiger, Crazy Frog a bitiek je tu tak vela jak vo Warriors Two. 9/10.

Úvod filmu je z komediálního hlediska perfektní, ale pak vtipná složka střídavě padá a vstává, ovšem na úroveň na začátku se už nevrátí. Akční složka a choreografie naopak jde spíše celou dobu nahoru. Je to asi poprvé, co něco takového napíšu, ale tomuhle fimu by slušelo trošku zkrátit a pár zbytečných šaškování vynechat, ale na druhou stranu Yuen Biao se snaží co to dá a tak to nakonec nechám na pěti hvězdách.

Jackie Chan se musel ke svému Drunken Masterovi, prvnímu velkému hitu, probojovat přes několik hodně podřadných filmů a rozhodně nebyl jediný. Každá hvězda musela na svůj majstrštyk poslušně čekat, dokonce i Yuen Biao dlouho předlouho dostával jen kaskadérské nabídky a podřadné roličky, až se zjevil jeho dobrý kamarád Sammo Hung a když viděl, že jeho bratři začínají okupovat žebříčky popularity (psal se rok 1979), pomohl na výsluní i Biaoovi. Nutno říct, že zaslouženě, protože hned na první pokus to vyšlo a Knockabout se stal obrovským hitem, který s Drunken Masterem a Young Masterem tvoří jakousi osu, která pomohla old schoolům překonat dobu trouchnivění. Knockabout totiž jako old school nevypadá - samozřejmě odehrává se ve staré Číně, jsou tu žebráci se znalostmi kung-fu i prohnaní obchodníci, ale taky je tu Yipao (Yuen Biao) a Taipao (Lau Kar-Yan), dva bratři a zlodějíčci, kteří mají krom podrazů zálibu i hraní hazardních her. Vždyť stačí vymyslet jen nějakou kulišárnu (většinou s nedobrovolnou pomocí místního šéfa policie (výtečný Karl Maka)) a peníze se jenom sypou.

Sammo Hung (zde režisér i herec) se zjevně inspiroval v západnějším pojetí humoru a tak koukáte spíš na velice dobře napsanou buddy komedii, která nešetří hláškami a situacemi. První půlka filmu je až třeskutě vtipná a Hung si velmi jemně střílí i ze samotného žánru (jména vedlejších postav - Rosnička, Malíř, Dohazovač, důmyslné přehrávání ústřední dvojice, zvířecí styly ad absurdum), což sice může být nechtěné, ale v kontextu (a z dnešního pohledu) to dokonale zapadá do atmosféry filmu. Je nezvyklé mít dvě hlavní postavy, ale Biao s Kar-Yanem se neskutečně doplňují a vládne mezi nimi chemie, kterou by místy mohli závidět i Murtaugh s Riggsem... Jenom v kung-fu nám chlapci poněkud zaostávají a tak je třeba potkat někoho, kdo je převeze jak v podvádění, tak v boji. Samozřejmě následuje poslušný stereoprosík a tvrdý trénink, jenže to jsme teprve v polovině a Sammo má pro nás ještě několik překvapení (nepočítám camea ve vedlejších rolích (Chung Fat, Lam Ching-Ying, Mars)). Jednou scénou, pomyslným lusknutím prsty, totiž Sammo dovede přehodit výhybku z komedie na drama (s přimhouřením oka, protože trénink který tuto část uvozuje, je opět až příliš humorný), aniž by to působilo zbrkle nebo neuváženě. Lau Kar-Yan tak ustupuje a na výsluní se dostává Yuen Biao a částečně i Sammo Hung jako další mistr bojových umění (stylu zvaného odpadkový box, jehož hlavní doménou je opičí styl).

Ani v závěru si Sammo nebere servítky a zatímco ještě před chvílí se žánru rafinovaně vysmíval, teď už rovnou boří jeho pravidla. Finální souboj to ukazuje v plné šíři, protože tradiční pojetí bojových stylů v podobě ostříleného veterána Liu Chia-Yunga (milý šedovlasý pán) je konfrontováno nejen s šílenými nápady Hungovy choreografie (využití rekvizit, větší důraz na pády a kaskadérské kousky), ale hlavně s Biaovými pohyby, v nichž je někdy až příliš místa pro akrobatické triky. Na svou dobu jsou bojové scény až neuvěřitelně dynamické a i když je tu cítit dědictví "fázovaného" stylu, ve chvíli kdy své protivníky tepe Biao nebo Hung, není už po něm téměř ani památky. Posun v oblasti choreografie je ale jen jednou doménou, ve které film exceluje. Co se týče choreografie bylo na sklonku osmdesátých let na co koukat i u konkurence (a koneckonců i u Hunga samotného), hlavní přínos vidím v implementaci odvázaného humoru, který často nabíhá až do situační komedie a jeho skloubení s klasickou kostrou old school filmů. Hungovi se tak podařil podivuhodný kompromis, jakýsi přechod mezi léty prověřenou klasikou a moderními postupy, které aplikoval v pozdějších filmech. Tenhle "most mezi generacemi" dovedl k dokonalosti o rok později Jackie Chan v Young Masterovi, což však neznamená, že by Knockabout nestál za hřích. Ba právě naopak, je to jeden z filmů, které by si žádný fanda hongkongské kinematografie neměl nechat ujít. 80%