Křižáci (1960)

Polský historický velkofilm natočený podle románu H. Sienkiewicze odehrávající se na počátku 15. století a popisující napjatou situaci mezi Polským královstvím a Řádem německých rytířů. Němečtí křižáci se prezentovali jako praví křesťané a šiřitelé víry v Boha, zatímco ve skutečnosti přepadávali a okrádali na hranicích polské a litevské osady a konali skutky neslučitelné jak s rytířskou ctí, tak s křesťanskými zásadami. Ústředními postavami jsou nižší šlechtici Zbyšek z Bohdance (M. Kalenik) a jeho moudrý strýc Matěj z Bohdance (E. Karewicz), kteří se osobně potýkali s křižáckou lstivostí a bezbožností, neboť Matěje křižáci přepadli a zranili a Zbyškovi dokonce unesli a utýrali ženu. Romantická část příběhu soustředěná kolem Zbyškovy lásky k jeho ženě Danuši a poté k Jagience, dívce, s kterou vyrůstal, je odsunuta do pozadí a děj se věnuje spíše dramatičtějším událostem, které se odehráli mezi Poláky a Němci. V téměř tříhodinovém snímku jsou velmi zdařilé bojové scény (Zbyška v souboji s Rotgierem či zběsilý zápas Juranda ve Štítně), ale diváka určitě zaujmou i depresivní výjevy v zemi Řádových rytířů, kde jsou běžné pohledy na šibenice, otrocky v okovech pracující obyvatele, zhýralé pitky a celkový ponurý pocit z této krajiny. Snímek A. Forda nejen věrně popisuje děj Sienkiewiczova románu, ale nabízí divákovy mimořádně autentický pohled na život na počátku 15. století. Kromě fiktivních postav zde samozřejmě vystupují skutečné historické postavy, zejména polský král Vladislav II. Jagello dostal velký prostor, ale objevili se i umírněný řádový velmistr Konrád von Jungingen, jeho nástupce, zdivočelý a potrestaný Ulrich von Jungingen, mazovský kníže Januš či hrdinný bojovník za litevskou svobodu kníže Vitold. Vrchol snímku představuje stejně jako v knize mimořádně poutavá závěrečná bitva u Grünwaldu v roce 1410, kde spojené vojska polských a litevských rytířů porazila Křižáky včetně všech rytířů ze západních zemí, kteří jim pomáhali. Poláci dokázali zfilmovat všechny Sienkiewiczova historická díla z polských dějin, přestože jsem dosud všechny neviděl, předpokládám, že se bude jednat o mimořádně působivá díla, kterým bude náležet pět hvězd, stejně jako v tomto případě.

Křižáci je film, který v podstatě jedna ku jedné adaptuje stejnojmenou knihu Henryka Sienkiewicze, a dělá to dobře, ale všichni víme, že dobře je za tři. Abych začal pozitivně, filmu notně pomáhá inovativní způsob, jakým byl natočen a herecké výkony, které herci na place předvádějí. Filmu však škodí stopáž, která je příliš krátká pro příběh, který chce film odvyprávět. Ten je až na některé bezvýznamné drobné odchyky stejný jako knižní, možná i o něco nafouknutý, a film tak cpe děj asi pětiset stránkové knihy do tří hodin, což je sice hodně na film, ale stále málo pro knihu, navíc ještě doplněnou o bitvu u Grunwaldu. Film tedy nevyhnutelně působí jako příliš rychlí běžící pás, který prostě nemáte šanci celí pojmout a náležitě si ho vychutnat.

Film z doby, kdy vrcholila tisíciletá bezohledná vláda církve Evropě, není sice tak poutavý jako kniha, ale stejně jako ona odolává vlivu času a pro mě zůstává atraktivní i po 60 letech od svého vzniku. Porážka řádu odstartovala občanské nepokoje a odpor k pokrytecké církvi, který vyústil až v reformační snahy počátku 16. století. Filmu není – vzhledem k datu vzniku – co vytknout. Jediné, co vadilo mně, bylo datování. Stejně jako třeba u Kladiva na čarodějnice se zde jediným střihem posouváme často i měsíce dopředu, aniž by na to byl divák upozorněn. To sice nemusí být pro většinu lidí až tak zásadní problém, svědectví o utrpení lidí se tím však poněkud zlehčuje. Ale tím si nemusíme tento téměř akční velkofilm kazit.

Poláci uměli točit historické velkofilmy o své historii. Stačí vzpomenout filmy o panu Wolodyjowském. Křižáky mám rád už pro své téma a to dobu počátku husitství. Navíc bitva u Grunwaldu a odkaz na Jana Žižku. Je třeba ale na film koukat v originále. Hrůza dabingu, co předvedla Úránia nebo, kdo to dělal, je hodna žaloby. Snižuje to film. A kdo to viděl v tomto provedení a ještě jakoby kopie z kopie - tak nějak vypadala dvd nahrávka, tak těm se nedivím, že sníží hodnocení. Ale samotný film za to nemůže.

Zeby polska odpoved na Vavrovu husitku trilogiu ? Pri pozerani filmu som nadobudal coar z silnejsi pocit, ze na tom nieco bude. Aleksander Ford je mne dost neznamy reziser, tuna natocil ale slusny film s  tematikou strdoveku, konkretne kriziakov. kriziacke vypravy sa dotkli Polska len minimalne, ani jeden polsky kral  sa neucastnil kriziackych vyprav. Taxi ich zas a znovu zopakujem, ked uz som videl ten film : Prva Kriziacka vyprava 1095 - 1099, Druha sa konala 1147 - 1149, tretia 1189 - 1192, Stvrta Kriziacka vyprava 1 202 - 1204, piata 1217 -21, siesta  1228 - 1229 a konecna siedma regulerna kriziacka vyprava 1248 -54. Popri tychto siedmych riadnych kriziackych vypravach sa konali este kadejake krestanske zajeby typu Ludova kriziacka vyprava 1096, Norka 1107- 110, benatska 1122 - 1124. Mnohe aj  s cernoprdelnikmi na cele. Tato cast historie ma este bavi, hoci ako celok uz historia nie  : 77 %