Krásná vyzvědačka (1927)

Na svou dobu pro českou kinematografii nezvyklý špionážní námět, poměrně velkorysý rozpočet, zručná režie (včetně akčních scén), výborné výkony Livie a Speergra... Zkrátka - k mému překvapení - hodně povedený český němý film.

Tuzemské kořeny, fiktivní země, záludné intriky, špioni, láska, honba za informacemi a nebezpečné vily. Český film Krásná vyzvědačka z roku 1927 propojuje rozmanité nálady, vyprávěcí vzorce a míry serióznosti s překvapivou suverenitou.  ___ Krásná vyzvědačka představuje osobitou kapitolu české tradice špionážního filmu. Ta začíná už koncem desátých let, kdy se vyzvědačské motivy, informační hry a špioni i špionky objevují ve filmech jakoBogra(1919),Za svobodu národa(1920) aOdplata(1920). Nad rámec vedlejších motivů kriminálních zápletek se však začali tuzemští filmaři k špionážním vzorcům obracet až v druhé polovině let dvacátých, např. ve snímcíchVálečné tajnosti pražské(1926) neboHorské volání S.O.S.(1929). Krásná vyzvědačka do tohoto proudu zapadá, ale přesto zaujímá specifické místo. ___ Pod tlakem společenské debaty a dobové cenzury se totiž musel režisér a spolu/scenárista Miroslav J. Krňanský obejít bez obou znesvářených stran v adaptované předloze Josefa Adlera, tedy Československa a Maďarska. Ústřední dobrodružně-špionážně-romantický konflikt proto zasadil do fiktivních zemí Ardenska a Mauretenie, čímž se jeho film nepřímo dostal do alternativní, bohaté a žel pozapomenuté trajektorie filmových dějin. Šlo o tzv. ruritánské filmy z fiktivních (zpravidla) monarchií, snímky plné intrik, zakázaných milostných svazků a informačně-politicko-mocenských her. Ty se v českém prostředí začaly objevovat až od třicátých (např. Lelíček ve službách Sherlocka Holmesa, 1932), ale zejména pak od padesátých let (především v pohádkách). ___ Trochu střelené vyprávění Krásné vyzvědačky, v němž není nouze o náhodná vlaková setkání, osudová zamilování, záhadné identity, velká odhalení, příhodné chatrče a špionské základny s vězeními v důstojně vyhlížejících vilách, se tímto vykročením z reálií vymanilo z (pochybných) okovů přijatelnosti a pravděpodobnosti. Můžeme se tak svobodněji soustřeďovat na dovedné žonglování s různými vypravěčskými schématy a náladami, v němž se střídají různé typy melodramatických motivů: jak v duchu dilematu mezi láskou a odpovědností vůči své misi, tak v duchu náhod a řetězících se komplikací, později běžných i v seriózních špionážních/válečných filmech. ___ Svou fiktivní geografií i svým balancováním mezi dvěma polohami špionážního filmu v němé éře (kdy jednu v naší sekci zastupují Špioni a Slečna Mendová, zatímco druhou Tajemné písmeno X a Dáma z lóže č. 13) představuje Krásná vyzvědačka svěží a pozoruhodný žánrový příspěvek na poli české i mezinárodní kinematografie. Nemluvě o spíše netypické poloze vynikajícího českého herce Jana W. Speergera v hlavní roli, již si zahrál po boku Bronislavy Livie, jejíž život byl snad ještě záhadnější než osudy její filmové vyzvědačky. [Psáno pro LFŠ.](15.08.2025)

Velmi chatrná expozice, střihová skladba a návaznosti záběrů taky nic moc... Úhly kamery taky mohly být lepší, dost chybělo provázání více postav skrze více plánů v 1 záběru. Trochu to zachraňuje kompozice a když tomu dáte šanci, tak příběh někde v půlce začne celkem fungovat. Celkem tak 50 %, kdyby to byl novější film, tak max. 40 %. A obrazové titulky byly na můj vkus dost dlouhé a bylo jich moc, plus přestávka minimálně jedna zůstala v obraze, trochu podivně asi ve čtvrtině filmu. A nijak extra krásná mi taky nepřišla. LFŠ 2025 s hudbou Anny Markowské, která první půlhodinu filmu solidně převálcovala...(30.07.2025)

Film přes půl roku zadržovala cenzura než povolila jeho premiéru.

Ačkoliv se jednalo o akční snímek bez politických ambic či jinotajů, cenzura byla jiného míněni.

Nakonec musely být provedeny úpravy zemí vyskytujících se ve snímků a totiž "hodného" Československa a "zlého" Maďarska tak, aby nebyly s těmito spojovány.

Autor námětu Josef Adler se nejspíš po úpravě snímku od něj distancoval, protože jeho jméno se v titulcích neobjevilo, ale ví se, že původně tam bylo.

Dávný velkofilm našla v babiččině sklepěhttp://www.ceskatelevize.cz/porady/1142743803-reporteri-ct/213452801240014/video/254621(01.01.2018)

Široce medializovaný soudobý státnický konflikt Československa a Maďarska byl nejspíše jednou z hlavních příčin, proč se nakonec Krňanského film stal diváckou senzací číslo jedna. Politická aféra, vyvolaná krátce před uvedením snímku do kinodistribuce, se tak trochu paradoxně postarala o nesmrtelnost Krásné vyzvědačky, neboť ta jako jedna z mála českých němých filmů byla v první polovině minulé dekády poctěna kvalitní restaurátorskou prací. Toto znovuzrození oživilo efektní souboj lásky a povinnosti na pozadí nebývale atraktivních exteriérů i interiérů, vypovídajících o maximálním přístupu tvůrců, mezi něž zcela jistě náleží i v současnosti nesprávně pochopený Krňanský. Výběr hereckých představitelů závisel do jisté míry na atraktivitě námětu a scénáře, ovšem v případě Bronislavy Livie a Jana W. Speergera nebylo lepší volby. Bronislava Livia jakožto novodobá Mata Hari splňuje všechny předpoklady pro portrét dámy s nejasnými záměry a cíly, mající ovšem v rukou klíčové trumfy této důmyslné špionáže. Speergerův hrdina je ideálním typem muže bez bázně a hany, ušlechtilým milovníkem a zachráncem demokracie v jedné osobě. Pikantní aféra s dohrou mezi členy československé vlády nezměnila nic na tom, že je v postavách mauretánských politiků možné celkem bez problémů dešifrovat Stříbrného, Beneše, Švehlu a další významné veličiny. V širším slova smyslu je nesmírně důležité začlenit Krňanského Vyzvědačku do kontextu českého špionážního filmu, získávajícího v následujícím období stále silnější pozici, ať už to byla problematická Aféra plukovníka Redla podle stejnojmenného námětu Egona Ervina Kische nebo později například Pražského Sedmá velmoc a Vzdušné torpédo 48 v režii Miroslava Cikána. ( -Ponrepo 25/6/13- )(26.06.2013)