Kníže zvaný Dracula (1979)

Takový trochu odfláknutý a laciný velkofilm, hlavně příběhově. Mnohem lepší rumunský velkofilm je ten o Draculově dědečkovi -Mircea, ve kterém se Dracula mihne jako dítě (a samozřejmě nechá někoho narazit na kůl - aby ho moudrý Mircea poučil, že když učinil rozhodnutí, musí mu čelit, nezacpávat si uši, ale vyslechnout nářek odsouzeného až do konce...).

Výpravný film o krvavém knížeti má velkolepé bitevní scény s obřím komparsem. Vedle toho se zaměřuje na to, jak těžké je dostat se k moci a ještě těžší si ji udržet. Intriky, převlékání kabátů, nepřítel z přítele, zrada, pomsta. Samozřejmě je z toho cítit národní obdiv k vojevůdci, co se nezalekl ani děsivých Turků a naopak byl ještě děsivější než oni. Cesta lesem kůlů s nabodnutými hnijícími těly je vše vypovídající. Stefan Sileanu byl skvělá volba, charisma a jakási temnota z něj přímo čiší. Kdysi v našem kině to musel být zážitek... dnes především pro příznivce starších historických filmů.

Rumunské historické filmy boli v dobe vzniku aj u nás populárne, tvorcovia dokázali vhodne zmiešať dobrodružstvo, históriu a romantiku. Historické udalosti okolo kniežaťa Vlada sa síce vcelku dobre prezentovali, horšie je to s filmárskou tvorivosťou okolo neho. Látka by si zaslúžila väčší priestor, väčšiu údernosť a atraktivitu. Očakával som to aj vzhľadom k legendárnym povestiam, ktoré sa okolo historickej postavy niesli a stále nesú.

"Lidi nepřivádí do kostela boží láska, nýbrž strach z pekelného chřtánu."Nebýt místy nesmyslně chaotického střihu a ošizených bitev, které, jak víme z filmu Dákové, Rumuni uměli natočit, dal bych filmu plný počet. Co mu však nelze upřít, je poměrně zdařilý popis Naražečovy povahy i politiky a já si tak říkám, že básnička jednoho rumunského básníka, který volal po Vladově návratu má s ohledem na dnešní poměry své opodstatnění.

Kdyby jste se mne zeptali, jaký rumunský film jsem doposud viděl, až donedávna bych mohl říci jen že film Veronika znovu přichází (1973). :-) A to jen kvůli dětem.Teď už mohu prohlásit, že jsem viděl dva. Tím druhým je film o ,,Draculovi'' Vladu Tepesovi, který si svou nehynoucí slávu získal v podobě krvelačné příšery sající krev díky románu britského spisovatele Brama Stokera. Svůj skutečný otisk do dějin ale udělal jako tehdejší vládce Sedmihradska, který turkům zle zatápěl. Pořád se tu řeší jeho krutost a zejména ono slavné nabodávání na kůl. Jak takový proces probíhá? Přiostřený kůl, rozumného průměru je do oběti vpraven řitním otvorem a prostrčen tělní dutinou. Posléze je oběť vztyčena kolmo do výšky a kůl vahou těla projde ven někdy v úrovni ramen, úst atd.. Oběť umírá při krutých bolestech a někdy i velice dlouho. Utrpení dotyčného šlo zvýšit zaoblením hrotu kůlu a jeho pomazání lojem přičemž zkušený kat prý uměl kůl ,,aplikovat'' s minimálním poškozením důležitých tělních orgánů. Takový ubožák měl pak jistotu, že oproti těm s vnitním krvácením ,,vydrží'' na kůlu mnohem déle. Tento způsob poprav byl v oblasti Balkánu, Orientu a východu Evropy celkem rozšířený a dosti odstrašující protože sama poprava je ponižující a popravený na kůlu resp. jeho ostatky vydržely opravdu dlouho. Jak to vím? Ne nejsem úchyl, ale když jsem se věnoval archeologii občas jsem v zemi narazil na jedince u nichž jsme si nebyli jisti jak z tohoto světa odešli (např díky zářezům na krčních obratlích) a tak jsem si přečtl knihu Dějiny trestu smrti, kde Martin Monestier popsal snad všechny možné i nemožné způsoby poprav, které lidé během věků na sebe vymysleli.... Napichování na kůl bylo kruté. Ale bavíme se o polovině patnáctého století. Tedy době kdy se i u nás běžně čtvrtilo, lámalo kolem a upalovalo... Mimochodem upalování nepřátel v chalupách byla oblíbená záležitost našich! husitů a jak víme husitství skončilo jen krátce před nástupem Vlada Tepese k vládě. V kontextu doby se tedy jedná svým provedením spíše exotický trest smrti, protože kruté byly všechny a když už vás ,,jen'' věšeli, nechali vás se celé minuty škrtit, žádné zlomení vazu jak to známe dnes... Proč to celé rozepisuji. Chci jen říci, že Vlad možná kruťák byl, ale nijak se nevyjímal z vládců té doby. V zemi měl velký binec, (který je v Rumunsku dodnes) a tehdy to fungovalo jen a jen silou. Chceš-li mír, chystej válku. Kdesi jsem četl, že měl zálibu v napichování snad proto, že byl na tureckém dvoře za mlada zneužíván (čemuž lze možná i věřit) a tak se za toto ponížení mstil... Těžko říci. Já si myslím, že ty známé rytiny, kterak hoduje u čtvrcení s lesem kůlů za zády jsou německé báchorky pro senzacechtivé Evropany. Je to stejné jako bulvár dnes. Film se snaží Tepese od tohoto očistit a mně to ani nijak nevadilo. Je otázkou zda byl takový filozof a měl takové charisma jako má ve filmu Stefan Sileanu. Film byl velmi výpravný - to jsem od Rumunů vážně nečekal. Nedávno jsme v novém dvoudílném seriálu ČT viděli jak o mnoho, mnoho let později to měla složité Marie Terezie a to měla za sousedy ,,civilizované'' národy. Vlad Tepes to měl v tomto ohledu myslím mnohem složitější a v této zkoušce ustál. Co kdyby Osmany opravdu pustil do Uher? Takto si Mehmed II. nemohl nárokovat Sedmihradsko a Valašsko, ale i další území Evropy... Já jsem rád, že jsem film viděl a můj pohled je díky tomu na Draculu krapet rozšířen. Mimochodem scéna jak sami Turci prochází s šokem a ohromením kolem lesu kůlů s práchnivějícícmi mrtvolami byla z filmového hleiska opravdu nezapomenutelná ! Zajímavá je u filmu i absence žen! Nezbývá než v kontextu dnešní doby si povzdechnout, že Evropa má dnes takových Tepesů zatraceně málo. Muslimové už nemusí válčit o nová území a šířit korán mečem, Evropa si je sama zve, do svých zemí vozí a do dlaších chce násilím rozdělovat! Co by tomuto počínání dnešních politiků asi tito vládcové, obránci kříže a křesťanské Evropy řekli dnes? Myslím, že Vlad Tepes by to vyřešil rychle a Juncker, Merkelová a spol. by ty své kůly, pěkně zaoblené měli jisté ! Dávám za 3 kříže. * * *