Kinki čihó no aru bašo ni cuite (2025)

Formát postupného rozkrývání pointy pátráním pomocí různých záznamů nebo dokumentů mě hodně baví. A zde byla první cca polovina skutečně dobrá, atmosféra mě celkem slušně vyschízovala. Takový ten pocit napětí, kdy vidíte, že se hlavní hrdina postupně přibližuje něčemu zlému. Ve druhé polovině se to ale trochu zvrhlo a ten bizarní konec ve mě vyvolal záchvat smíchu, což u horroru asi není úplně žádané. Kdyby se ubralo na béčkovitých efektech a místo toho se něco ponechalo jen naznačené nebo nevyřčené, tak by to byla naprostá pecka.

Povedená semi-found footage j-horror jednohubka se slušnou produkční hodnotou a poměrně poutavou detektivní/mystery příběhovou linkou. Nejde o nic světoborného, ale blíží se to víc k late 90s early 00s j-horror tvorbě než k tomu céčkovému odpadu, který byl točen od té doby dosud. 4hvězdičky z nostalgie pro žánr, objektivně tak 60%

On (uťápnutý jeliman) a ona (hezká ženská vcelku věrohodně předstírající oduševnělost), pátrají po záhadně zmizelém novináři. Během pátrání zkouknou spoustu těžce retardovaných amatérských videí, hlavně na VHSkách. Ve videích se často všelijak ječí nebo tajtrdlíkuje. Jediná scéna z celého filmu, která mě zaujala, byla jistá nápaditá sebevražda o kovový plot s bodci. A samotný závěr (mmch. dost bizarní) pak obsahuje "šokující" zvrat, tak určitě vydržte, fakt vodvaz. Jo, to byla ironie. No prostě "horror" hlavně pro toho, kdo v životě moc horrorů nenakoukal. Já bych to zaškatulkoval jako japonskou, standardně infantilní, popkulturní a pseudohorrorovou šaškárnu pro mládež. Vůbec nebavilo, ztráta času. Ale možná jsem jen nebyl v tom správném rozpoložení.

Budem sa opakovať s ostatnými, ale je to veľmi podobné ako predchádzajúci režisérovNoroi. Záhadné zmiznutia, vyšetrovanie, sprvu chaotický príbeh, kde ale s pribúdajúcimi minútami viac a viac začnú do seba zapadať jednotlivé diely skladačky. Nie je to jump scare horor ako napr. Conjuring, dôraz sa kladie na atmosféru, no tá je vo veľa scénach funkčná (scéna v izbe s kresbami či viaceré s deťmi vedú) a celkovo ma to veľmi bavilo, a to aj kvôli fajn prepracovanej mytológii, folk hororovým motívom, vhodným využívaním found footage prvkov, či tým že okrem folk hororových prvkov sú tu aj duchovia, vraždy, kult a rituály, posadnutia, kilatba a iné hororové atrakcie. Úplný záver a vysvetlenie nechcem spoilovať, subjektívne mi zas až tak nesadlo, vo výsledku je to ale (ne)príjemné a miestami znepokojivé atmosferické strašenie a jeden z najlepších japonských hororov, ktoré ma pre výrazné kultúrne odlišnosti a nadužívanie podobného spôsobu strašenia pomocou žien s dlhými vlasmi ala Samara často míňajú. 75%

7/10|| Film natočil režisérKódži Širaiši, který v roce 2005 natočil chválený hororNoroi. Jeho novinka Kinki se podobá tomuto staršímu snímku. Podobně jako Noroi, tak i Kinki kombinuje prvky dokumentárního stylu, tajemných legend a nadpřirozeného hrůzostrašného vyprávění. Filmu se musí pochválit jeho atmosféra, kde Japonci nesází na lekačky, ale budování napětí, nepříjemných scén a plíživé zlo, které divák cítí, že je blízko. Hodně se zde sází na found footage videa, která si ústřední postavy pouští a tyhle části patří k tomu nejlepšímu, co tento film nabízí. Má to také solidní audiovizuální stránku, kdy bubny a zvuky tu celkovou atmosféru více umocňovaly. Ve finále dojde i na monstrum, které působilo správně děsivě a dostaneme i zde jeden zvrat, který se povedl a byl nečekaný. Kinki od Širaišiho je povedenou záležitostí, která potěší fanoušky asijských hororů.