Ki = Breathing (1980)

"Ki = Breathing" přesahuje ostatní Macumotovy experimenty ze sedmdesátých (a vlastně i osmdesátých) let, které mi vzhledem k tomuto půlhodinovému dílu přicházejí jen jako skici, jako zatěžkávací zkoušky nových výrazových prostředků. V poměru k nim se tento film nejeví jen jako syntéza tvarová, ale i duchovní. Různé již uplatněné postupy zde napomáhají rozpohybovat jeden všeobsáhlý vír, tanec veškerenstva, jehož se účastní právě tak příroda živá jako (tzv.) neživá. Snad proto se mi také spíše než jeho soudobá tvorba připomínaly jeho právě nejranější, které mne uchvátily již před lety. Režisérovu odvratu od jejich prosté, ale (či spíše: a proto) mimořádně sdělné, poetiky jsem dosud neporozuměl, ale vizuální odkazy k různým tradičním orientálním výtvarným žánrům (kakemono, vějíř, paraván), uplatněné v tomto filmu, mi napovídají, že rozhodně nešlo o revoltu, potřebu rozvrátit tradiční vizuální kánon, ani o jeho ozvláštnění či překlad do jiného jazyka, ale právě o hledání ducha i v tom současném, chladném dění technické kultury. Nepochybuji, že se nyní na ty ostatní snímky budu dívat jinýma očima, a lituji, že jsem se k tomuto - co možnému klíči k porozumění celku - dostal až téměř nakonec.(19.02.2017)

Vrchol Macumotovy experimentální tvorby. Film je rozdělen do tří částí (壹 = jedna; 貮 = dva ; 參 = tři). Všechny charakterizuje velice pomalá časová změna a přítomnost onibaby. Část první je pohled na horské štíty, ze kterých stoupá pára, část druhá zachycuje vítr v korunách stromů, plynoucí oblaka a zmnožené sochy, část třetí je pak záběrem na mořský příliv. Kraje mraků, pěna na vlnách - hranice myšlenek se bortí samy do sebe a sahají po nekonečnu. - - - Hudba: Tóru Takemicu(05.04.2009)

Ač tento experimentální snímek svým způsobem (motivy, zpracování) trochu vybočuje z linie Matsumotových děl, představuje pro mne rozhodně to zřejmě nejlepší (zatím jsem neviděl všechny jeho filmy), co kdy stvořil. Na tři části rozdělená, velmi pomalu a tiše plynoucí meditativní sonda do nitra přírody a jeho ztvárnění v podobě ženského démona (vzpomněl jsem si na slovansky pojatou Nevestu hôľ) člověku navrací pocity pradávné fascinace takovýmito mystérii.(03.04.2009)