Jeníček a Mařenka: Soumrak čarodějnic (2013)

Bezchybné inscenace a překypující fantazie. Nelze říci, že by byli příběhu i danému období velmi věrní. Německé bratry nacházíme v srdci středověku, oblečené jako vystřižené z Matrixu, čelí čarodějnicím, které jako by vypadly přímo z Hellraiseru, a ovládají zbraně, které by jim Američané záviděli. Zkrátka, spousta fantazie v mírně zjednodušeném a lineárním příběhu, jehož jediným lákadlem je vizuální podívaná.

WAU! Snáď každé políčko filmu, je umelecká stoka. Telenovelovské herecké výkony ( aj veteráni ako Roberts, či Angelová by sa v nejakej tureckej, či juhoamerickej televízii uživili ), rejža na úrovni prvého stupňa ZŠ, vizuál sa rovná nule. Rozmýšľam, kto vlastne a pre koho natočil tento paskvil? A ten cover či plagát, je jeden veľký podvrh.

Neznám snad nikoho kdo by neznal pohádku o Perníkové chaloupce. V posledních letech se Jeníček s Mařenkou (Hänsel und Grete) stali vděčným tématem mnoha režisérů a vznikla tak celá řada nejrůznějších filmů, mnohdy nepříliš valné kvality. Hororový žánr tato „horečka“ postihla asi nejvíce, což je bohužel velice nemilé. Snad jediný Tommy Wirkola z toho vyšel s hlavou vztyčenou a dokázal natočit něco poživatelného. Potom už přišla na řadu jen hromada neumětelů a kupa hnoje. Mezi touto společností se již řadu let pohybuje David DeCoteau – režisér který na počátku své kariéry natočil několik velice zajímavých filmů, ale poslední roky plodí jeden céčkový paskvil za druhým.

Tentokrát se to naštěstí obešlo bez homosexuálního obsahu, ale ani to ještě nebyla záruka kvality. Milovníci bratří Grimmů se museli chytat za hlavu (a oni sami obracet v hrobě), cože to zas DeCoteau zplodil za kravinu. Já sám jsem už ani moc zklamaný nebyl, protože jsem měl nulové očekávání a nad tímto režisér jsem zlomil hůl už velmi dávno. Během naprosto dementních dialogů a trapných naoko akčních scén jsem alespoň s chutí povečeřel. To bylo však asi to jediné, co mi dneska zlepšilo náladu. Obsah filmu i herecké výkony to rozhodně nebyli. Tento film tak zaslouženě patří mezi 120 nejhorších filmů podle žebříčku CSFD i jiných internetových stránek. Vše zde bylo špatně – od atmosféry, přes kvalitu kamery, střihu i hereckých výkonů. Jediné co mě velice překvapilo, bylo to, že hudbu měl na starosti známý skladatel Harry Manfredini. Jen a jen kvůli němu nedám čistý ODPAD! 10%

Co film nabízí: absolutně náhodné, opakující se záběry, rudošská dvojčata z proroctví, kapitána ameriku, dvě kokety co vypadají, že za deset minut budou točit lesbickou scénu, milfku s voicechangerem a nakonec ředitele, který šmíruje indiánské studenty a chudák dostal na natáčení jen jeden, fakt špatnej oblek. Příběh je krásně shrnut již v popisu filmu od oficiálního distributora, a je přibližně stejně kvalitní, jako slohové schopnosti toho, kdo ten popis pro distribuci psal.

I špatné filmy mají svůj subžánr. A tím je NKP- nuda k posrání. Točit takový nudný film, musí být pro štáb včetně režiséra to samé, jako stát 7.5 hodiny u nějaké mašiny ve fabrice. To prostě nemůže bavit. Je to tak nudné, že i jako kulisovka mě to iritovalo. Myslel jsem si, že to dokoukám do konce, protože jsem pořád marně čekal, že se tam něco bude dít, jenže to nešlo, jelikož už jen takový pohled na Erica Robertse, házejícího po holčině baseballové míče, je NEUVĚŘITELNÁ WTF TORTURA! Vypnuto po scéně, kdy (krom efektu zabité čarodějky, za který by se mělo regulérně zavírat do vězení) čarodějka řekne hlavní hrdince: " Pan Sebastian (Eric Roberts) tě dobře vycvičil" - čímž neměla na mysli půl roku trvající tréning, ale již zmíněné házení asi čtyř míčů a jednoho nože. Jen pro opravdové masochisty!