Hranice zlomu (2003)

Být humanitární pracovník je samozřejmě ušlechtilé a být tato profese jako film na ČSFD, má ode mě plný počet hvězd (i když lidí je jak sraček a když tak o tom přemýšlím, tak záchrana přírody a jiných živočišných druhů je mi možná milejší... tedy samozřejmě za sobeckého předpokladu, že nejsem ten obyčejný bezmocný člověk, který tu humanitární pomoc potřebuje - ale to je na dlouhé povídání a kvůli tomu komentář nepíšu). Máme tady film, který se na všechny ty hladomory, nemoci, vraždění a uprchlíky snaží upozornit, citově na diváka zaútočit a politovat oběti. A problém je, že o tohle jde filmu asi v první řadě. Nevím, jak moc je možné, že humanitární pomoc někde probíhá, pak tam skončí a přesunuje se jinam - nechá tam pak všechny napospas svému osudu? Tak mi to alespoň připadalo. "Hm, tady to nevyšlo, zkusíme to jinde", Etiopie, Kambodža, Čečensko. Prostě film musí obsáhnout co nejvíce světových tragedií, které se týkají hlavně politických převratů a válek (o přírodních katastrofách tam nic není, to není tak scénáristicky zajímavé) a to, že do děje je zakomponováno i milostné vzplanutí, je typický Hollywood. Co se týká zpracování, tomu nemám co vytknout - výjevy ze zdemolovaných oblastí, s mrtvolami nebo napůl mrtvolami a fanatickými utlačovateli, to by ještě šlo. Moc spokojený ale nejsem s jednotlivými postavami, potažmo s hereckými výkony -Angelina Jolieje sice koc, ale ty její napumpované rty na sebe strhávají až moc velkou pozornost (aby taky ne, když zabírají polovinu obrazovky) a když si na hlavu nasadí kožešinovou čepku huňatku, vypadá jak z módního časopisu a ne ve válečné zóně. Prostě Angelina je se hodí do jiných rolí, než do této. To už by byla lepší ta její reportérská ségra (Teri Polo). To takovejClive Owenuž na tom byl lépe - do role se hodil... ale ta postava byla až moc über. Prostě z filmu mám takový pocit průměrnosti, i když určitý respekt tady cítím (hlavně štáb si podle mě zaslouží pochvalu). Takže průměrné 2 hvězdy by mohly stačit.

Bezmocná OSN, rádoby mecenáši, zkorumpovaní diktátoři, děti umírající hladem. Nic nového pod sluncem, stačí si pustit zprávy nebo si čas od času něco přečíst v novinách. Tak z toho uděláme dramatickou romanťárnu, vezmeme drsňáka Owena a novodobou matku Terezu Jolie a natočíme nezajímavé a nepřekvapivé drama.

Silná téma, ktorá aj neznalcom ukáže, ako sa v skutočnosti humanitárne pomáha. Obsadenie Angeliny je v tomto prípade viac než príznačné, Clive tu tiež vhodne zapadol napriek herectvu na polovičný úväzok. Scéna s dieťaťom s granátom otrasie každým a budete ju sledovať bez dychu. Záver prekvapil, skôr som čakal že to dopadne ako v Rollandovej novele Peter a Lucia.

Nějak se mi nechce věřit, že by se do sebe ti dva zamilovali v klidném prostředí. Ale právě vyhrocenost světových krizí, která pohání jejich zoufalý vztah kupředu, jako by si jen potřebovali uvědomit, že jsou živí, je to, co pohání kupředu i celý film. Je potřeba si uvědomit, že na světě existují lidé připravení položit život za pytel mouky. Kéž by jich bylo víc.

Snímka veľmi pôsobivá a fascinujúca. Som veľkým zástancom americkej produkcie, pretože som presvedčený o tom, že americkí tvorcovia dokážu natočiť a to komerčne veľmi úspešnú, akúkoľvek tému. A to napriek všetkým tým odporcom, ktorí americkú kinematografiu hania. Nesklamal ma v žiadnom prípade ani tento film. Je len ďalším dôkazom toho, že jeho tvorcovia dokážu divákovi "naliať" do duše toľko veľa bolesti a utrpenia, biedy, choroby a to v dnešnom "našom" civilizovanom svete, kedy drvivá väčšina z nás nevie nájsť a doceniť ľudské a životné hodnoty.