Generál (2000)

Aj keď davové scény sú robené s početným množstvom ľudí, zbraní a kostýmov, cítiť z toho, že spracovanie je iba televízne. Samotná bitka je až v úplnom závere, väčšinu času sledujeme stav zbedačnej armády a prípravu na útok. Tu trochu pobaví, že hoci hessenskí žoldnieri sú vykreslovaní ako špičkoví profesionáli, priam diabli vyvolávajúci u súpera strach, v samotnom boji pôsobia len ako spomalené figúrky, ktoré sa zmohnú iba na skromnú obranu a žiadny odpor nepredstavujú. Navrch, až neuveriteľne tu pôsobí tá laxnosť žoldnierkych dôstôjníkov. Jeff Daniels nie je práve šťastná voľba, chýba mu potrebná charizma, ale možno sa hodil výzorom či typológiou - to neviem posúdiť. A tak jediným veľkým plusom filmu je jeho historické zasadenie a téma, pretože na rozdiel od americkej občianskej vojny sa filmy o americkej revolúcie až toľko nenatáčajú.

Jako k pokoukání dobrý. Jen to dobývání bylo tak nějak odfláknutý.

Pozerateľné len v telke. A ako TV projekt to vyznieva celkom dobre. Pár zaujímavých scén, slabá výprava, smiešny Daniels. Ako nástroj na výučbu dejepisu, môže byť...

Poctivě natočený film bez patosu s charizmatickým (kdo neviděl neuvěří) Jeffem Danielsem v hlavní roli. Ale že by bylo dobývání Trentonu až taková selanka ?

Jako televizní film hodně kvalitní. Nedostatek akčnosti bych tomu rozhodně nevytýkal, ona ta likvidace hesenské posádky v Trentonu asi skutečně vypadala tak, jak je ve filmu ukázáno. Opici vyspávající vojáci se ani nestačili seřadit, nehledě na to, že jejich lineární způsob válčení se jaksi nehodil do konceptu války o nezávislost, vedené většinou spíš v duchu schemat bojů s Indiány. Mimochodem, Američané paradoxně nevyhráli s Brity během války za nezávislost jedinou polní bitvu "evropského" střihu....Fascinoval mně Jack Daniels - Pan Herec, jehož schopnosti jsou podle mně poněkud nedoceněny a zůstávají ve stínu poněkud pokleslých frašek typu Blbý a blbější nebo 101 dalmatinů. V době, kdy jsme film viděl, jsme četl velmi přesvědčivou monografii G. Washingtona od německého historika Franze Herreho a měl jsem pocit, že Daniels musel tuhle knihu číst. Skvěle totiž vystihl Washingtonovu topornost, určitou těžkopádnost a přitom cosi, co ani není možné nazvat charizmatem. Takže 80%(13.08.2011)