Donšajni (2013)

Ani "odpad", ani Troška, ale kvalitní lehká zábava, zejména pro milovníky opery. Originální, vtipný a laskavý pohled do zákulisí operní scény regionálního divadla a věcí styčných. Všechny ty "odpady" jsou velká křivda způsobená režisérovi. Povolání režiséra není kruté, jak napsala paní Spáčilová. Kruté je spíše povolání kritika. Ach, ten náš vkus. Proč je tak drasticky odlišný?

Po zhlédnutí této hudební „komedie“ mám neodbytný pocit, že bych měl okamžitě vyhledat proktologa se specializací na onkologii; jsem si totiž téměř jistý, že mi to vytvořilo karcinom konečníku. Jiří Menzel se zřejmě nechal unést naivní představou, že když do popředí hodí známé tváře a zbytek obsadí hereckou spodinou, vznikne zázrak. Bohužel se ale stal pravý opak. Ruku na srdce – zpěv je v tomto snímku paradoxně tou nejsnesitelnější částí, a to říkám jako člověk, který operu bytostně nemá rád. To je ovšem smutná vizitka kvality zbytku filmu. Pan Vítek sice v jedné scéně moudře podotýká, že se všechny velké opery bez inteligentního děje obejdou, protože důležitá je hudba, jenže zapomněl, že toto pravidlo nelze aplikovat na celovečerní film, u kterého divák očekává víc než jen sled bizarních výjevů. Pokud měly být ústředním komickým motivem stařecké úchylárny a zaprášené lidské předsudky, pak se nízkému hodnocení a všeobecnému znechucení publika vůbec nedivím. Donšajni nejsou poctou opeře, ale spíše bolestivým dokladem toho, že i velmistr může na sklonku kariéry natočit něco, co připomíná spíše diagnózu než umělecké dílo. Celkové hodnocení 9%

Film z môjho pohľadu zachránila hudba, inak by som mu namiesto dvoch dal len jednu hviezdičku. Rovnako aj herecké výkony a kamera boli slušné. Ale ten príbeh a celkový koncept bol veľmi slabý a prevažne o ničom. Menzla som narozdiel od mnohých ani v minulosti nepovažoval za moc dobrého (až na pár výnimiek), ale toto bol jednoznačný nepodarok. A starcom do postele skáču len zlatokopky a aj to len v prípade, že majú dosť peňazí ktoré do nich investujú...

Upřímně řečeno jsem dle pověstí o tomto filmu čekal mnohem horší podívanou, než jsem dostal. Film bohužel není dobrý, ale na odpad to není. Problém je fakt, že tohle natočil režisér, který je jeden z mála Oskarových režisérů u nás. Na jeho kvalitu to odpad určitě je. Ale o tom, že jde o horší film, než Kameňák, jak někteří píší... o tom mě nepřesvědčíte. Možná kdyby ve filmu bylo méně erotiky a více věnování se hlavnímu ději, film by vyšel jako průměrný. Takto však do podprůměru padá.

Kozy v opeře. Sled operních nácviků, mezi které Menzel nastrouhal pokusy o nevkusnou erotiku a polodementní příběh obstarožního donchuána, jehož chtějí z nějakého záhadného důvodu obskočit všechny vagíny v okolí. Ve finále člověk děkuje, že se nemalou část filmu operně kvílí - je to pořád snesitelnější, než sledovat eskapády souložícího Hartla a bourající Šafránkové. Nevím, jak moc si Menzel na tomhle silně prochcaném prostěradle začvachtal, nicméně není zrovna šťastným výsledkem, že nám jako epilog své filmařské kariéry zanechal tuhle buranskou frašku s trapně snobským ksichtem.