Dilino a čert (2009)

No nebýt "Romů" Cíla a Táborského, řekl bych, že se dívám na bandu cikánů, ke kterým se bůhvíproč přimotala krásná Marika. Chudák Lábus, že v tomhle musel hrát. Měl jsem pocit, že místo pohádky sledujeme nějakou útratu unijních peněz z programu integrace národnostních menšin. Můžete si říkat a natáčet co chcete, ale tohle cigošům nepomůže.

Ať si A. Juráskovou někdo velebí, tak její scénáře svědčí spíš o neznalosti dětského diváka a více o snaze udržet se v televizi, kde podsouvala své "kvality" režisérům různé úrovně. Podle toho někdy dopadly realizace alespoň "plichtou", ale nikdy vítězně. Tenhle multikulti výlet byl možná jeden z posledních opusů. Z celého štábu se patrně nejméně snažila právě scénáristka, která poměrně často psala úplně nesmyslné příběhy, velmi obtížně uchopitelné pro režiséry i herce. Žel Bohu, našla své pokračovatele - za všechny komentář pana Chalupy.

Nooo, nějak se nám slovo cikán vytratilo ze slovníku. A mimochodem, uhlíř – cigán - familie a mluví čistou češtinou, ach boooože. A to tu jeblou pohádku museli opravdu přepisovat tři lidi? A to nemluvím o mozkové masáži našich dětí stanicí ČT 1. No, ale zase na druhé straně jim předvedla, že cikán opět bez práce, jak v jejich etniku zvykem, dostal vše zcela zadarmo. No, k filmu jako takovému. Hezké písničky, ale to podání, to byl tedy děs a to jsem poznal i já, nemaje absolutně hudebního sluchu. Kamera byla špatná, herci obou etnik nestáli za nic. Nenalézám jediné plus na tomto paskvilu.

Jestli tato pohádka měla přiblížit bílým dětem romské etnikum, tak se to rozhodně nepovedlo. Jedna z mála pohádek, kde bez práce jsou téměř celý film koláče (i když aspoň ke konci přeci jen musí hlavní hrdina konečně pracovat). Hlupákovi čert naděluje vlastně jen za to, že mu hrdina neškodí (jakoby nám autoři říkali, že Rómům dávat je dobře, protože nám neškodí). Nechci tu psát žádné antietnické řeči, ale opravdu mě tento film zvedal až do konce zlobou z křesla. Už vidím princeznu, která si vezme otrhaného cikána. Nedělejme z dětí hlupáky. Raději jim dejme hezké neškodně výchovné pořady než tuhle nesmyslnou patlaninu. Jedna hvězda jen za dokonalého naturalizovaného cikána Táborského. Pohádka byla natočena v Mělníku, Lobči, Vojtěchově a na hradě Houska.

Romská pohádka by mi nevadila. Ovšem tahle je asi tak rómská jako je Chánov bílé sídliště. Už tak věšíme našim dětem buíky na nos, namlouváme jim, že dobro vítězí nad zlem, chudé děvče se provdá za bohatého prince, chudý chasník se zamilluje do princezny .... Jenže tady to jde ještě dál. Snažíme se namluvit dětem, že soužití dvou naprosto rozdílných etnik je hačka! Stačí se do sebe zamilovat, požádat pana krále o ruku a už to frčí!! Princezna shodí šaty,,nastěhuje se do chaoupky a rodí jedno dítko za druhým. Vypadá to jako dobře myšlený příspěvek k českoromskému sbížení, leč výsledkem je značně nepřesvědčivý kočkopes. Zřejmě nepotěší ani romskou menšinu, nepobaví ani diváckou většinu. Čistokrevný romský příběh s romským obsazením a tou správnou romskou muzikou by udělal lepší službu. Zaplacením četného romského komparzu by mohla česká televize přispět k podpoře v nezaměstnanosti již zmiňované menšiny. Takhle jsme se o romské historii a zvycích dověděli velké kulové.
(Pobavil mě kněz s biretem na hlavě, který se při svatebních obřadech nikdy nenosí. Zatímco v romských otázkách přizvali tvůrci poradce, na ty církevní jim asi nezbylo.)