Cesta, která vede nikam (1969)
Sledovat Cesta, která vede nikam online
Přehrávač zatím není dostupný.
O filmu Cesta, která vede nikam
Hudební film Cesta, která vede nikam natočil režisér Jiří Vanýsek s československými rockery v dubnu 1969 za necelých deset dnů. Chtěl předvést nové skupiny, které se tehdy na obrazovce neobjevovaly. Film vznikal v době silného politického tlaku vůči všemu západnímu. V té době byl například vydán příkaz, že mladíci s dlouhými vlasy nesmí do tramvaje, což je ve filmu parodováno. Všechno vznikalo spontánně, na základě improvizací. Skupina Rebels nepřijela, protože zpěvák Josef Plíva emigroval do Kanady, takže písnička se točila bez hudebníků, skupina Prúdy měla přijet ráno, ale přijela odpoledne a největším problémem byl spíše střih, protože na ten bylo potřeba několikanásobně více času než bylo tehdy běžné, vzpomíná po letech režisér J.Vanýsek. Ve filmu se objevil poprvé před kamerou student 2. ročníku JAMU Boleslav Polívka, v dalších rolích malíř a bubeník J. A. Pacák z Olympicu a L. Waletzký, režisér Studia J. Skřivana. Film se měl vysílat 20. července 1969, v den prvního přistání Američanů na Měsíci. Těsně před vysíláním však byl stažen a v archivu si poležel 32 let. Do vysílání byl zařazen až po listopadových událostí 1989.
Témata
Obsazení
Podobné filmy jako Cesta, která vede nikam
Tato stránka je generována automaticky za pomocí údajů zjištěných z veřejně dostupných zdrojů a sjednocených pomocí AI ChatGPT. Uvedené údaje nejsou redakčně kontrolovány, monitorovány ani upravovány a mohou být nepřesné či nesprávné.
Komentáře (10)
Komentáře jsou vkládány jejich autory a nepodléhají redakčnímu schválení ani kontrole. Za jejich obsah odpovídají jednotliví autoři. Komentáře mohou být automaticky přebírány z dalších webových stránek.
"Vyprávěj nám něco, strýčku, vo těch dlouhovlasejch šílencích..."Dobový hudobný film skladajúci sa z hromady krátkych klipov, v ktorých pre zmenu účinkujú bigbítoví muzikanti namiesto osvedčených a z obrazovky dobre známych stredoprúdnych populárov. Predely medzi pesničkami vypĺňajú humorné scénky s pomäteným strýcom Walletzkým a jeho dvomi vypečenými synovcami Pacákom a Polívkom. Je to väčšinou vtipné, len mi to časom prišlo trochu dlhé, prospelo by tomu mierne skrátenie. Pre strihačove nožnice by som mal hneď tri pasáže, ktoré navyše dramaturgicky rôzne vyčnievajú z celkovej koncepcie veselých rockerov z Atlantis, Synkôp 61, Olympiku a Prúdov (Rebels vizuálne neprítomní z dôvodu výskytu emigrácie v kolektíve) radostne blbnúcich v rôznorodých kostýmoch a pitvoriacich sa do kamery. Za prvé je tu Klusákova ragtimeová päťminútovka, ktorá sa ale aspoň hodí ako doprovod k skečom v štýle nemej grotesky. Za druhé jazzová inštrumentálka Tria Luďka Švábenského, kde nie úplne záživné zábery na obecenstvo zachraňujú zábery pod sukňu tancujúcej fanynky a vtipný chemický záver. Tretím adeptom je Hutka, smrteľne vážne pejúci niektorý zo svojich smrteľne vážnych popevkov pre smrteľne vážne publikum absorbujúce jeho smrteľne vážne posolstvo, ktorého výskyt v tomto uvoľnenom a uletenom filme je pre mňa nepochopiteľná anomália. Za dva a pol pokusu o podpálenie domu.
Zdroj: ČSFD.cz (2026-01-23)Jako dokument doby...
Zdroj: ČSFD.cz (2025-03-16)Tešil som sa - kombinácia šesťdesiatych rokov a hudby predsa nemôže zle dopadnúť. Omyl. Rovnaká nuda ako u Písni pro Rudolfa. Hudba skvelá, možno dva videoklipy boli zaujímavé a groteskové scény medzi nimi museli byť trápne už v dobe vzniku.
Zdroj: ČSFD.cz (2017-05-27)Jedna hnusná písnička stíhá druhou. Ne, nesedlo mi to, a tento druh hudby je mi protivný. Třeba jsem tuhletu velecypovinu nepochopil, a upřímně řečeno, ani o to nestojím. Tahleta cesta skutečně nikam nevedla, tedy alespoň pro mne. Ten Hutka, to bylo co?
Zdroj: ČSFD.cz (2017-02-08)Mě to nebavilo, ale dobové unikáty jistě stojí za to pochválit.
Zdroj: ČSFD.cz (2012-01-22)První vystoupení Bolka Polívky na televizní obrazovce.