Černobílé blues (2010)

Hudební drama z jihu Spojených států o člověku, který celý svůj život, své ambice a bohužel i výpujčené peníze utopil v alkoholu. Nicméně žádné opojení alkoholem netrvá věčně a vystřízlivění se neodvratně blíží. A jak už to bývá, dojde na minulost (tedy na jeden z důvodů pití), na starou lásku, na hudbu (hlavní hrdina je totiž solidní hráč na kytaru) a samozřejmě i na Boha (alespoň jako zdroj a vzor morálky). Hudba je ovšem pouze v pozadí příběhu, který je především o odpuštění, sebereflexi a o druhých (xtých) šancích. Z mého pohledu povedené, protože mám rád filmy s jižanským nádechem a navíc se mi velmi líbí i hudba, která se prolíná filmem jako červená nit a všechno spojuje do poměrně fungujícího celku. Kdo nemá rád blues, country-rock či southern-rock a navíc mu leze na nervy náboženská tvář Spojených států (s tím je ve Spojených státech velmi úzce spjat smysl pro moralizování), která k nim ovšem neodmyslitelně patří, tak by si snímek opravdu neměl pouštět, protože bude znechucen právě z moralizování (v tomto případě nikoli tak okatě spojené přímo s vírou) a zjednodušené podoby sebenápravy. 8/10!(07.01.2012)

Velmi slušné hudební drama s trošku nepřirozeně vedeným příběhem, ale s pěknou bluesovou a country muzikou. Zvlášť vděčný jsem za Michaela Clarke Duncana(04.09.2011)