Bestie z hlubin (1990)

Tohle..... No no no!!!! Všechny filmy o žralocích jsou vlastně kopie kultovních Čelistí, ale tohle ne.... Tohle je originálnější. Podstatou tohoto filmu je přátelství, přátelé si dali bratrský slib, něco jako ve filmu Vinnetou, a pak o pár let později jeden z nich zemře. Záběry se žralokem jsou tak akorát, ani né hrozné, ani né mistrovské, ale celkově ten film je super. Já vlastně nechápu co tady všichni proti tomu máte, podle mě je to nad moje očekávání, a po čelistech, je tohle můj nejoblíbenější film, ve kterém je žralok, ale... Na Čelisti to nemá.

Malé prímorské mestečko si žije svojim pokojným životom až do chvíle, keď ku jeho brehom pripláva "Beštia z hlbín". Miestných občanov i turistov začne ohrozovať obrovský ľudožravý žralok. Vo vode sa už nik nemôže cítiť bezpečne. V hlbinách číha krutý predátor. Žralok zabiják si tu zriadil svoje teritorium. Film "Sangue negli abissi" je lacná, béčková, talianska variácia na kultové "Čeľuste". Ani zďaleka nedosahuje kvality Spielbergovho snímku, ale za jedno pozretie to stojí. **

Televizní snímek pokoušející se o drama se žralokem. Rapidně nízkorozpočtový výtvor však nijak nedokáže oslovit. Velmi slabý scénář doslova září svou nudností a velmi patetickým dějem. Co tu provádějí herci se svými rolemi je taktéž nepochopitelné. Jediné co stojí za zmínku jsou podmořské záběry, ale to si můžu pustit rovnou nějaký dokument na podobné téma. Možná bude zábavnější. Tento žraločí počin se mi jeví jako zcela zbytečný.

Asi bych nejprve ocenil to, jak Italové dokázalai natočit echt true americký drama, ten film smrdí Amerikou více, než přísaha vlajce Spojených států. Nevědět, kdo to točil, řekl bych, že to je klasická americká vhs-ková slátanina. Což svým způsobem je, ale i není. Naprosto skvěle zvládnuté natočení filmu o vraždícím žralokovi v podstatě bez žraloka. V tomhle ohledu smekám před střihačem, který dokázala vzájemným prostřiháváním na herce ráchajícího se ve vodě, do níž je lita ne zcela věrohodně rudá barva a zcela jinde a jindy natočené záběry na žraloka. Výsledný dojem není zcela nepovedený. Průser je, že je to trošku nuda, trošku dost. Závěr jsem absolvoval již v (polo)spánku (a doufám, že mi neuniklo nic podstatného. Kladem je, že jsem to čekal mnohem horší a vlastně jsem byl nakonec i docela překvapen. Jako nic světoborného to teda není, ale úplná sračka taky ne. Barmanka byla výborná, jen jsem, vzhledem k režisérovi, čekal, že bude trochu odvážnější :-).

Myslím si, že tento film rozdělí D’Amatovy fanoušky na dva tábory – jedni ho budou považovat za průměrný horror, jiní za úplný odpad tohoto filmového odvětví. Je jasné, že patří do kategorie jeho slabších filmů, ale mě osobně se na něm určitě něco líbilo. Hudba v něm byla celkem dobrá, kdy přecházela z poněkud romantické hudby až po poněkud strašidelnou melodii, která měla označovat blízkost žraloka. ( i když musím říct, že hudba v čelistech byla o 100% lepší). Žraloka jako celek jsme moc ve filmu neviděli, byl tam snad jen jednou nebo dvakrát a ze začátku jsem se lekl, že ho snad neuvidím vůbec.