Beowulf a Grendel (2007)

Příběh je klišovitý, podprůměrný a naivní, animace už ale svým zpracováním překračují mez tolerance - na to, že je film natočený v roce 2007, jsou naprosto směšné. Jedna hvězda za tento kousek je velmi pozitivní hodnocení... Grendel se dočkal několika zpracování, za nejpovedenější považuji snímek s Angelinou Jolie, u kterého jsem se aspoň trochu bavil.

“Hle, zde vidím svého otce... Hle, zde vidím svou matku, své bratry a sestry... Hle, zde vidím zástup svého lidu, až k samému počátku! Oni mne volají a vyzývají mne, abych přijal své místo v sálech Valhally, kde stateční mohou žít věčně !”
No a já chci taky do Valhally - za statečnost, že jsem tuhle sra*** dokoukala (pravda, v marné a naivní představě, že to přece NEMŮŽE být tak blbý!!! No, evidentně může... A ani hromadící se plechovky od vypitého cideru nepřinesly kýženou úlevu.

To co jsem viděla, mě donutilo ten film smazat a už nikdy si na něj nevzpomenout. Byl by to film s dobrýma hercema, dobrou hudbou a scénářem, ale totálně to zkurvili příšerou kterou tam nasadili - efekty jako ze špatné počítačové hry. Ten film to totálně pohřbilo - takže už vím, proč jsem o týhle verzi ještě nikdy neslyšela.

,,Avšak Grendel je démon! Bez naděje na spásu vydaný napospas svým lítým choutkám!“Takové a mnohé další hlášky se skrývají v tomto béčkovém fantasy filmu. Asi půl stopáže jsem si užíval obrovský příval naprosto nesmyslných replik, tu druhou půlku jsem zase pro změnu proklínal scénáristu, který dokázal vytvořit asi desetiminutový rozhovor, ze kterého se divák nic nedozví. Kostýmy jsou strašlivé, lokace jakbysmet, herci hrají příšerně a příšery jsou nepovedené a vypadají divně. Ale pochválit musím alespoň akční scény, kterých bylo poměrně dost, a sympatickou Alexis Peters.

Beovůl a Grendebil. Kde začít? U bájného reka, co spíše planě žvaní, než činí? U obřích užovek, monstra, co vypadá jak pankáčský Hulk vykoupaný v genciánové violeti, či jeho vzteklé maminky připomínající okřídleného nosiče Nazgûlů zkříženého s jezevčíkem? U románské architektury Hrothgarových síní? U lodí, výzbroje, výstroje a koňských třmenů z budoucnosti? U moderních make-upů, účesů a běloskvoucího chrupu? Či u historické lahůdky v podobě vikingských helem s rohy? Vím, kde skončit. Aplikuji vikingské přísloví: „Den před večerem nechval a ženu, dokud spálena není; meč chval, až ho vyzkoušíš; a děvče, až se vdá; led, až jej přejdeš; a pivo po vypití.“ a chtě-nechtě dojdu k závěru, že se jednalo o zasranou, amatérskou, digi-kravinu, jejíž autor se opakovaně udeřil hlavičkou o Thorův Mjollnir..