Assault (1971)

Usilovné pátrání po vrahovi mladých dívek rozhodně nepostrádá napětí, atmosféru buduje film mrazivě lekavou od samého začátku. Někdo tu v komentáři píše, že se dal pachatel uhodnout po půlhodině, mi se to tak brzy nepodařilo, ono, i kdyby to člověk věděl, stejně by trnul v obavách o osudy svědků. Kdo by se nebál třeba o roztomilou Suzy Kendall v roli učitelky umění? Nepopírám, že byl příběh trochu přitažený za vlasy, příliš mi to nevadilo, ta atmosféra stála za to.

Anglická kopie populárních italských detektivek (giall), ovšem bez krve, vizuální vynálezavosti a špatně pracující s podezřelými. Při sledování některých podezřelých tak tlačí na pilu, že Vám je hned jasné, že dotyčný je nevinen. Při scéně, kdy Suzy Kendall spatří vraha, ale není schopna ho identifikovat moje srdce zaplesalo. Nejlepší scéna je přímým odkazem na Ptáka s Křišťálovým peřím (ve kterém jednu hlavních rolí rovněž hrála Kendall), kde svědek něco klíčového vidí, ale není schopen si vybavit co. Stejný princip dotáhl Argento k dokonalosti ve svém opusu Deep Red. Ale je zkrátka vidět, že když dva dělají stejnou věc, nemusí to dopadnout totožně. Hudební motiv je temný a svým způsobem i dobrý, ale příliš melodramatický a zvukových stop se nahrálo vlemi málo. Celý film působí nepříjemně nízkorozpočtově, často se vkrádá pocit, že sledujete divadelní hru a ne film.

Výtečnou kameru (obzvláště v naháněcích lesních scénách), skvělé prostředí a sedmdesátkovou krásu kazí hlavně dvě věci - urputné a okaté předhazování možných pachatelů (u každé možnosti jsem se smál buď tomu, jak je to dělané okatě (v případě, že bylo jasné, že jim nebyl) a nebo tomu (pokud by jím nakonec byl) jak je to vlastně směšné i tak) a konečné odhalení pachatele, kterého vlastně neodhalili, ale on se tak najednou, zčista jasně, naprosto hloupým způsobem, odhalil sám. Až do toho záběru je to hodně slušná anglická odpověď na italské giallo s dobrým napětím, skvělými scénami (lesní), opravdu hezkými herečkami a zajímavými postavami (manžel ředitelky školy). Škoda toho závěru.

Příjemný, dá-li se to tak říci, film o znásilněních a vraždách mladých dívek. Hlavní hrdinkou se stává mladá učitelka, která zahlédla vraha, avšak jeho podobou si není zcela jistá. Klasická anglická škola, kdy tvůrci záměrně navádějí diváka na různé podezřelé osoby, aby se pokusil uhádnout vraha. I když v jedné scéně je trochu jasné, kdo jím je, přeci jen červík pochybností hlodá...Les je vděčným místem k pronásledování - úvodní scéna s prchající dívkou má správné napětí - a dívky jako by naschvál si zkracují cestu listnatou pustinou. Italové by dozajista udělali řezničinu, mně ale tentokrát absence nahoty (která se velmi nabízela) i krve nevadila. Pokud není vytvořeno patřičné napětí, pak ani sex a hektolitry krve nic nezmůžou. Šťastné bylo využití pohledu kamery očima obětí i vraha. Osobně mě potěšila hudba (Eric Rogers), která evokuje dobové kriminálky a dobrodružné filmy a občas se promění jen v temné smyčce.

Assault (takový britstký pokus o giallo) byl natočen podle knihy The Ravine Kendala Younga... Neznámý vrah (pro znalce žánru neznámý asi 30 minut), několik znásilněných školaček, pár vražd, policejní pátrání a poměrně slušná atmosféra (a bylo by smutné, kdyby ne, když se útoky a část pátrání po vrahovi odehrávají v hlubokém lese)... Proti hercům taky nemůžu nic říct, zvláště mě potěšila Suzy Kendall v roli učitelky (známá díky Argentovu L'uccello dalle piume di cristallo, nebo Martinovu Torsu)... Ale co považuju za velký nedostatek v podobných filmech, je zcela nevhodně vybraná hudba, která je v některých scénách vysloveně rušivá, ale hlavně naprostá absence krve a nahoty... Tolik pěkných školaček a pořádně ani jedna bradavka, to prostě jednoho nasere... Ale i tak je Assault příjemně koukatelný kousek...