A Morning Bath (1896)

Pre mňa je to zatiaľ najstarší film, ktorému dávam odpad. Chúďa dieťa, čo tú pravdepodobne jeho matku napadlo mu to spraviť, toto nebolo ani poučné, ani to nemalo nejakú výpovednú hodnotu, podľa mňa sa takto nesprávali všetky matky k svojim deťom a tiež si myslím, že ani tie černošské. Žeby prvopočiatok nevkusu a snahy zaujať niečím iným vo filmoch, ale nepodareným? Možno, ja sa tým však už viac zaoberať nechcem, nebol to pekný film.

Včera som si pozrel dráždivý snímok Georgesa Méliesa, z roku 1897, „Aprés le bal“. Zachytáva krátky kúpeľ značne odhalenej, prdelatej ženskej. Nesmelé nahotinky. Praerotický film. Niečo v tomto duchu som naivne očakával aj od titulu "A Mornig Bath". Lenže toto je o niečom úplne inom. 31. októbra 1896 natočili páni James H. White, William Heise a Thomas Alva Edison škradú černošku, ktorá brutálnym spôsobom kúpe svoje decko. Tak to je ten "Ranný kúpeľ". Odpad!

Natáčení dětí je evergreenem, který se v dnešní době tak vděčně vtělil do amatérských domácích videí. Děti působí na city, zajišťují potřebnou atraktivitu, jsou bezprostřední a nechtějí peníze. Nicméně filmy takto natočené zpravidla postrádají jakoukoli jinou kvalitu. Děti ve filmu mě nijak nedojímají, ale přesto se neubráním pocitu, že to dítě bylo jaksi "filmově zneužito" ... a ten záznam bez jakékoli kompozice před bílou plentou ...

Tak tohle je trochu hřbitovní, řekl bych až rasisticky překvapivě zabarvené. Žena koupe dítě, polívá ho vodou a ono pláče, pláče a ústavně pláče, až je vám ho líto. A ta holka středního černého věku se tomu směje. Odpustme ji to. Asi má obrovskou radost, že bude zachycena na kameře a že se na ní nezapomene. Jinak je to pro mě bolestivé a nudné shlédnutí. Jedno z nejhorších, co jsem dnes viděl.

Záběr na koupající se dítě.